Po prohraném zápase s Libercem z něj čišel smutek. A naštvání. Pro plzeňského obránce Davida Limberského bylo právě tohle utkání speciální, v lize s pořadovým číslem 100. ”Ale...

Po prohraném zápase s Libercem z něj čišel smutek. A naštvání. Pro plzeňského obránce Davida Limberského bylo právě tohle utkání speciální, v lize s pořadovým číslem 100. "Ale představoval jsem si fakt hodně jinak," ulevil si pětadvacetiletý hráč s osmičkou na dresu.

 

Na oslavu to nakonec není. V čem byla chyba?
Určitě jsme si představovali už vstup do utkání jinak. Měli jsme šance, ty jsme nedali a Liberečtí naopak dali gól z brejku. Pak to zavřeli a bránili na čtyřiceti metrech. My jsme kombinačně nehráli špatně, ale oni měli zhuštěnou obranu a chodili do brejků. Bylo to pak hodně těžké.

 

Byly tedy rozhodujícím okamžikem právě neproměněné šance Plzně a po nich inkasovaný první gól?
Ano. Kdybychom se dostali do vedení, nemuseli jsme se tak tlačit dopředu a oni by pak neměli tolik brejků. Takže naše dvě první neproměněné šance (Jiráček a Petržela, pozn. aut.) byly podle mě opravdu zlomové.

logo_dnes.jpg

Plzni se na Liberec dlouhodobě nedaří. Může i tenhle "strašák" hrát svou roli, může to být v hlavách hráčů?
Já nevím, ale Liberec jsem snad ještě nikdy neporazil. O to větší motivaci jsem měl, ale ani na 150. pokus se mi to nepodařilo (hořký úsměv). Oblíbený soupeř to není.

 

V čem tedy vězí osvědčený liberecký recept na úspěchy proti Plzni?
Oni tu vždycky poctivě brání. I když hrajou nahoře, přijedou do Plzně a jsou zalezlí jako třeba Kladno. Tahle taktika se jim osvědčila minulý rok, kdy tu vyhráli 2:0, my do nich taky bušili a oni chodili do brejků. My se nepoučili a udělali to znova. Své první dvě šance jsme neproměnili a pak už byl scénář stejný jako minulý rok. Se stejně špatným koncem.