Plzeň je pro slovenského kanonýra Viktorie domovem. Po svém návratu z Liberce do Viktorie Plzeň vloni v létě bojoval na podzim o místo v sestavě v konkurenci dalích tří útočníků Ďurie, Krmenčíka a Poznara. Viktorie hrála větinu podzimu na jednoho forvarda a prosadit se přes Michaela Krmenčíka, který hrál v reprezentační formě, bylo sloité. S podzimní bilancí dvěma góly v deseti zápasech, přičem například proti Brnu si zahrál jen est minut nemohl být Marek Bako spokojen.
Neskutečný dříč, který nevypustí na tréninku jedinou minutu, zatnul zuby. Přes zimu kvalitně potrénoval a trpělivě čekal na svoji anci. Poprvé na jaře si zahrál proti Slavii a pak se stal ústřední postavou těkého anglického týdne, který by se stejně tak mohl nazvat Bakoovým týdnem.Jak se s odstupem díváte na tato tři utkání, která vrátila Viktorii do čela tabulky?
Kdy jsme prohráli na Slavii a ona nás v tabulce přeskočila, tak nae psychické rozpoloení nebylo ideální. Na druhou stranu, já i dalí starí hráči jsme u podobnou situací proli. Neházeli jsme flintu do ita a snaili se pomoci zkuenostmi, radami. Podle mě to zabralo, i kdy kadý z těch tří zápasů byl velmi těký a my je dokázali zvládnout různými způsoby a u to bylo vydřenými vítězstvími nad Libercem a Bohemins anebo zápasem plným zvratů v Karviné po naí dobré hře, kdy nepočítám první půlhodinu.
Který z těchto tří zápasů byl z vaeho pohledu nejvíce sloitý?
Kadý z nich byl sloitý. Liberec by nepříjemným soupeřem, o body bojoval do poslední minuty. Na Bohemce je to pro Plzeň vdycky těké utkání, vyhecované od fanouků i od soupeře. Brzy jsme sice dali gól, ale protivník nás dokázal svými zbraněmi přehrát a nakonec jsme byli rádi, e jsme těsně vyhráli. V Karviné to byl zápas, kdy se nám nepodařilo vstřelit první gól, ale přesvědčili jme se, e dokáeme otočit i utkání, která se pro nás nevyvíjejí příznivě.
My jsme i přes nepříznivé skóre stále cítili, e si z Karviné ty tři body můeme odvézt. Ne vdycky se to podaří, ale my jsme to hlavně díky velké vůli dokázali.
Těko říct. Odtrénovali jsme poctivě celou zimní přípravu a chystali se na náročné jaro, ale nějak nám to nesedlo, v úvodu jara jsme se nechytili. V prvním zápase proti Příbrami jsme měli hromadu ancí, ale nedokázali jsme vstřelit tři čtyři góly. Kdybychom je dali, byli bychom v dalích zápasech ve větí pohodě a vytvořili si silnou psychiku. Kdy naberete sebevědomí, je to na hřiti vidět.
V médiích i mezi odborníky i fanouky se často porovnává herní projev současného mustva s Viktorií z doby, kdy hrála v Lize mistrů a prezentovala se líbivým útočným stylem. Vy máte monost srovnávat co si o tom myslíte?
Předevím to jsou dvě úplně jiná mustva. V současné době jsme tu tři čtyři, kteří to pamatují. To první mustvo pracovalo spolu několik sezon s jediným trenérem. Potom se trenéři měnili a neměli prostor delí dobu pracovat s mustvem. Na druhou stranu tu byly určité důvody, proč vedení sáhlo ke změnám na postu trenéra. Dalí věcí je, e tady byl Pavel Horváth, který svým stylem pomáhal spoluhráčům dret kvalitu herního projevu. Navíc tehdy se toho od Plzně tolik nečekalo, ve bylo nové. Dnes jsou ta očekávání a s tím i tlak obrovské.
V Karviné s výjimkou první půlhodiny tým předvedl, e útočný fotbal hrát nezapomněl. Blýská se na lepí časy?
Kadý hráč z kabiny Viktorie má kvalitu na to, aby předváděl dobrý fotbal. Teď půjde o to, abychom se dali dohromady jako celek. Kdy se vyladí některé chyby, jsme schopni předvádět hru jako proti Karviné. Věřím, e i současné mustvo můe fanoukům předvádět hru, která se jim bude líbit, a budou domů odcházet spokojeni. Uvědomujeme si, e hra nebyla úplně dobrá, nezakrýváme to a budeme se snait, aby dobré výsledky byly podloeny i dobrou hrou.
Vdy, kdy se na stadion Slavie vrátím, vzpomenu si na to. Dokonce i na bránu, do které jsem ten gól vstřelil. Nevím, ale asi je to vzpomínka, která ve mně zůstane po celý ivot.
Kdy jsem do Plzně v roce 2009 přiel, neměl jsem extra očekávání. Mustvu se ale začalo postupně dařit, i ivot byl tím pádem pohodový, příjemný, mylenky byly pozitivní, byl jsem v klidu. V Plzni se mi dobře ilo, oblíbil jsem si ji a postupně jsem se stával Plzeňákem. I kdy jsem pak odeel na rok a půl do Liberce, v Plzni jsem dále s rodinou bydlel a bydlím. Kdy jsem se pak do Plzně vrátil, proíval jsem něco, co se v kariéře hráče často nestává. Proto je Plzeň mým domovem.
Umíte si představit, e byste v Plzni zůstal i po skončení aktivní hráčské kariéry?
Člověk samozřejmě uvauje, co bude a ukončí aktivní kariéru. Jsem tomu nakloněný zůstat v Plzni, ale nikdy nevíte, co bude za měsíc, za rok. S rodinou jsme v Plzni spokojeni, ale co bude za pět, za deset let, to nechám osudu.
Jsou místa, která máte ve městě nejraději?
Já nejsem člověk, který by běhal po městě a vyhledával památky. Spíe utíkám do přírody, na ryby, do lesa. Tam se cítím dobře, tam se mi vrací to, co jsem zaíval s babičkou a dědou, kdy jsem s nimi jako malý kluk chodíval často do přírody. Kolem Plzně je spousta rybníků a lesů, kde si můete najít svá oblíbená místa.
Prozradíte, kde v Plzni ryby nejvíce berou?
Své místo samozřejmě mám, ale to nikomu neříkám (směje se). Rybaření je vak pro mě hlavně relax.
kolu jsem přeruil asi půl roku před ukončením bakalářského studia. Zatím je nereálné, abych studium dokončil. Co bude potom, a budu mít více času, to se uvidí. Z principu jsem nakloněný tomu, kdy se mohu ve kole nebo v různých kurzech naučit něco, co bych si mohl vzít s sebou do dalího ivota.
Přítí měsíc vám bude čtyřiatřicet. Přemýlíte o tom, co bude, a jednou s vrcholovým fotbalem skončíte?
Víte, já u o tom přemýlel v pětadvaceti, ale zjistil jsem, e mi tím uniká fotbal, e mu nevěnuji stoprocentně svoje mylenky. Samozřejmě myslím na to, co bude, a jednou jako hráč s fotbalem skončím, ale nějaké konkrétní věci zatím neřeím. Mám vyzkouené, e kdy se fotbalu věnuji na sto procent, vrátí mi to.
To je pro mne zatím sloité, já se pořád dívám na fotbal jako hráč. Jestli budu trenér, to nevím, to je nutné si nejprve vyzkouet. Vést fotbalisty jako trenér je zajímavé, ale kdy zjistíte, e oni to, co jim chcete dát, neumí přijmout, tak je to sloité. Mylenky stát se trenérem mám, ale vechno je závislé na to, a si to vyzkouím v praxi.
Sloventí fotbalisté mají velký podíl na vzestupu Viktorie v posledních letech. Čím si vysvětlujete, e je Viktoria pro Slováky zaslíbeným klubem?
Je pravda, e Slováci se do historie klubu zapsali výrazně, někteří se Viktorii vyplatili více a jiní méně. Já to ale nikdy nevnímal tak, e je někdo Slovák a někdo Čech. Kdy jsem do Viktorky přiel, tak jsem neřeil, jestli je tady Bako, Čiovský nebo Ďuri. Byli jsme viktoriáni, Čechoslováci, kteří se rozdělovali v kabině jen v době olympiád nebo zápasů mezi Českem a Slovenskem (usmívá se). Na nae vztahy to ale nemělo ádný vliv.
Já to mohu posoudit jen na příkladu mé rodné Nové Baně a jejího okolí, kde Viktorii vnímají velmi pozitivně, fandí jí. Moná i proto, e mě znají a vědí, e nějaký Bako se dostal a do Plzně, do klubu, který je úspěný nejen v Čechách, ale i v Evropě. Hodně lidí z Nové Baně a okolí jezdí i přes velkou dálku do Plzně na fotbal, jsou uneseni atmosférou, stadionem, jeho zázemím. A Viktorku u nevnímají jen jako český klub, ale jako evropský klub.
Vás pojí velké přátelství se skvělým fotbalistou Viktorie a vaím krajanem Mariánem Čiovským, který čelí zákeřné nemoci. V době vaeho působení v Liberci jste mu věnoval hattrick, který jste nastřílel, angaujete se ve Spolku 28, který se snaí Mariánovi v jeho těkém boji pomáhat. Jak jeho boj vnímáte?
Je to straně sloitá ivotní situace, o které se toho u spousta napovídalo a napsalo a vnímá to i Marián. Jeho rodina a lidé kolem něj se mu snaí pomáhat. Je to sloité, ale přes to vechno normálně dál fungujeme, navtěvujeme se, bavíme se, ertujeme. Marián je v kontaktu s Viktorkou, vechno dění kolem ní vnímá, sleduje, fandí jí. Jsme spolu v permanentním kontaktu a věříme, e si to tak zachová a bude silný a e mu budeme moci dál pomáhat a jeho situaci mu alespoň trochu ulehčit.
Někteří vai spoluhráči si nyní plní reprezentační povinnosti. Vae forma jde nahoru, co byste řekl na reprezentační pozvánku?
Tohle neřeím, a nyní jsem za týden odehrál to, co na podzim za tři měsíce. Slováky budu v kvalifikaci sledovat, budu jim fandit. Co se týká mě, tak bych téma reprezentace neuzavíral, ale teď ani neotvíral.
Do konce ligy zbývá jetě devět kol, ale ve nasvědčuje tomu, e o titul si to rozdáte se Slavií. Jak velkou roli mohou hrát zkuenosti Viktorie z bojů o titul?
Tady jsou na jedné straně nae zkuenosti a na druhé hlad a touha Slavie zaít to poprvé po dlouhé době. A na konci se uvidí, kdo vyuije svoji výhodu více. Jestli ti, co mají zkuenosti a kteří se z toho nepos , nebo ti, co mají elán a vůli. My se ale díváme na sebe, máme v týmu zkuenosti i mladé hráče, kteří chtějí také poprvé dosáhnout na titul.
Nedávno jste se stal podruhé otcem, k osmileté dceři vám do rodiny přibyl syn Matias. Jak narození Bakoe juniora vnímáte?
Matias se narodil 11. února, týden před začátkem sezony. To si potom i v tom velkém pracovním tempu uvědomíte, e jsou v ivotě i jiné krásné věci. Já teď proívám velmi pozitivní, příjemné období a jedním z velkých důvodů, proč tomu tak je, je můj malý syn.