Vzájemné zápasy s Teplicemi se datují již neuvěřitelných více jak osmdesát let. Jedno z prvních utkání se sehrálo v roce 1933, kdy plzeňská Viktoria působila druhým rokem v profesionální soutěži. Díky archivu Pavla Hochmana můžeme tak nahlédnout pod pokličku některých vybraných zápasů.

Vzájemné zápasy s Teplicemi se datují již neuvěřitelných více jak osmdesát let. Jedno z prvních utkání se sehrálo v roce 1933, kdy plzeňská Viktoria působila druhým rokem v profesionální soutěži. Díky archivu Pavla Hochmana můžeme tak nahlédnout pod pokličku některých vybraných zápasů.

Jaro 1933: Teplitzer FK odešel z Luční poražen

Píše se rok 1933, plzeňská Viktoria hraje druhou sezonu v nejvyšší profesionální soutěži, na jaře se pohybuje v tabulce hned za Slavií a Spartou a dokonce se mluví o tom, že by mohla hrát Středoevropský pohár. To by se však musela v tabulce umístit do druhého místa, protože z Československa měly v této prestižní soutěži právo účasti jen nejlepší dva týmy. Když do Plzně přijel německý klub Teplitzer FK, který působil v nejvyšší soutěži od roku 1929, byla Viktoria stále ve hře o Evropu. Na podzim v Teplicích prohrála 1:3 a teď toužila po odvetě. A jak důležitý mač viděly tehdejší noviny? "Viktoria Plzeň jest v poslední době středem pozornosti. Není také divu, několika pozoruhodnými výsledky rázem postavila se po bok letenským klubům, s nimiž úspěšně soupeří a připravuje jim mnoho hořkosti úmyslem probojovati se do Středoevropského poháru. Slibný nástup má již za sebou, hodně bylo dosaženo." To bylo před utkáním a po něm doslova vydřené vítězství 2:1 nekomentovaly noviny příliš nadšeně. "Viktoria měla včera zase jednou svůj slabší den, který projevil se povážlivým rozklížením mužstva. Tak Jabornický střídal krásné momenty s chybami, které nepřipomínaly v ničem brankáře jeho jména, vynahradili si to však oba obránci, kteří hráli s plnou vervou. V záloze Mizera byl často odkázán na výpomoc obou křídelních. V útoku vynikl Hess, který byl nejlepším mužem na hřišti. Bína dobře rozděloval míče, jedině Čulík ukvapenou a sobeckou střelbou byl rušivým zjevem tohoto výborně sehraného tria. Slaběji hrála již obě křídla." Noviny podrobně hodnotily i hru soupeře. Za zmínku stojí zajímavá slova: "V útoku starý Haberstroh dělal co mohl a jest jistě úspěchem pro něho pouhý fakt, že nebyl horším svých daleko mladších spoluhráčů." Po zhodnocení výkonu obou soupeřů se noviny věnovaly sestavám. "Viktoria Plzeň: Jabornický - Protiva, Přibáň, Bešťák, Mizera, Nazler, Rainiš, Čulík, Bína, Hess, Fábera. Teplitzer FK: Berger - Schebke, Náhlovský, Šťastný, Pospichal, Mizera, Rössler, Haberstroh, Kowacz, Mildner, Zossel." A teprve na závěr jinak obsažného referátu se redaktor věnoval průběhu hry. "Viktoria získala prvou branku již v 6. min. ostrou ranou Bíny, což svedlo ji k přesvědčení snadného vítězství. Školácká chyba Jabornického při kopu z rohu však umožnila Kowaczovi vyrovnat a tím byl dán ráz celé hře. Obě mužstva zvýšila tempo, v 32. minutě Hess krásně prošel obranou, byl sražen, penaltu proměnil Čulík ve vítěznou branku. Ve druhém poločase Teplitzer měl lehkou převahu, branka však už nepadla. Výborný soudce p. Matzke." A jak vypadala tabulka na konci soutěže? Viktoria skončila na třetí příčce o pouhé dva body za druhou Spartou. Do Středoevropského poháru se tak neprobojovala. To se ji podařilo až o dva roky později, kdy skončila čtvrtá a na postup do STEP už měly nárok první čtyři mužstva. Tepltzer FK obsadil z deseti mužstev osmé místo.

Podzim 1967: Elán rozjeté Škodovky zabrzdil Smetana

Přestože měl plzeňský nováček v sezoně 1967 - 1968 na podzim skalpy třeba Slovanu Bratislava (3:0) nebo pražské Dukly (3:1) a v tabulce se pohyboval ve středu tabulky, tak v Teplicích tradičně neuspěl. Protože Severočeši okupovali rovněž střed tabulky, plzeňský celek se venku před návštěvou 12 000 diváků pustil do soupeře bez bázně a hany. Sestava Hop - Vacín, Plass, M. Štrunc, Bakič, Mudra - Michálek, Kamír - Sudík, Herbst, Pokorný si vytvořila od začátku převahu a už ve 13. minutě vstřelil Václav Kamír vedoucí gól. V dalších minutách však tepličtí ve složení Sedláček - Hoffmann (v dalších letech hráč Škody), Myslivec, Novák, Stibor - Smetana, Jílek - Holomoj, Kantor (35. Bičovský), Dočkal, Stratil hru vyrovnali a na hřišti začal především kralovat záložník Smetana. Velmi dobře bránil, vytrvale útočil a dokonce vstřelil nádhernou třetí branku. Ještě před tím ve 33. minutě vyrovnal Dočkal a po obrátce v 51. minutě poslal teplické hráče do vedení Jílek. Plzeň padla 1:3 a týdeník Kopaná - hokej napsal: "Těžší obránci Plzně se hlavně ve druhém poločase pohybovali těžkopádněji než tepličtí útočníci. A tak padaly i branky. Mohlo jich být i více, ale v brance hostí byl Hop." Mizerně pro Plzeň dopadla i jarní odveta ve Štruncových sadech, padla 0:1 a měla už hodně na kahánku. Nakonec nejvyšší soutěž opět po roce z předposledního místa opustila. Severočeši se v pohodě zachránili, obsadili devátou příčku.

Podzim 1970: Bicanův gól nestačil, vyrovnával Stratil

Když v roce 1970 plzeňská Škoda postoupila mezi elitu, čekal se jen a jen tuhý boj o záchranu. A neblahé předpoklady se naplnily. Když ve třináctém kole svěřenci trenéra Jiřího Rubáše prohráli v Třinci 0:1, byli v tabulce předposlední. Teplice naopak právě přehrály 3:1 Gottwaldov a vyhřívaly se na čtvrté příčce. V neděli 15. listopadu přijely do Štruncových sadů v roli jasného favorita. Postavily mužstvo ze samých ostřílených borců: Sedláček - Kollár, Vítů, Novák, Koubek - Smetana, Žalud, Findejs - Vonorník, Stratil, Vojta (63. Melichar). Plzeňští mladíci toho naopak, až na pár výjimek, v první lize zatím příliš neodehráli: Laub - Sudík, Knesl, M. Štrunc, Špinka - Süss, Plass, Kamír - Hoffmann, Bican, Ziegler. Žlutomodré barvy přijelo povzbudit přes 2000 fanoušků, přesto bylo v hledišti jen 6500 diváků. Ti plzeňští totiž už svému celku příliš nevěřili. Všichni ale byli překvapeni kvalitním výkonem Škodovky. Ta si vynutila od úvodních minut převahu, šance Süsse, Hoffmanna a dalších však zůstaly nevyužity. Nebýt vynikajícího Sedláčka v teplické brance, vedla by Plzeň v poločase minimálně o dva góly. Když po obrátce v 53. minutě po přihrávce Míry Štrunce vstřelil Ivan Bican  vedoucí gól, zdálo se, že Škodovka dokráčí k vítězství. Potom však zraněného Vojtu vystřídal Melichar, který vnesl do hry hostů důraz a hosté se pomalu rozehráli. V 68. minutě přihrával Koubek, do černého se trefil Stratil a zachránil favorita od blamáže. Stav 1:1 se už nezměnil a pro domácí do vlastně byla ztráta. "Hráli jsme aktivně a měli většinu času více ze hry. I za stavu 1:1 jsme bojovali, škoda promarněných šancí," hodnotil duel domácí kouč Jiří Rubáš. Hostující trenér Josef Forejt výsledek bral: "Naši středoví hráči byli tentokrát slabší a útočníci velmi lehce ztráceli míč. U Plzně se mi líbili Knesl, Špinka a Bican. Podle obrazu hry jsme vlastně získali cenný bod." Měl pravdu, protože Škoda svého soupeře přestřílela, poměr rohů byl 7:3, ale ostatně takový byl obrázek i dalších domácích soubojů Škody. Proto nevyhrávala a ztrácela body. Na jaře v odvetě Teplice doma vyhrály 3:0 a nakonec obsadili bronzovou příčku, zatímco Škodovka sestupovala.

Jaro 1973: U Drožďárny převaha, přesto porážka

Plzeňský nováček měl v sezoně 1972 - 1973 proti týmu Teplic nehoráznou smůlu. Už na podzim doma prohrál po gólu Melichara 0:1, přestože měl většinu času značnou převahu. Na jaře hrál o záchranu, ale nic jistého neměli ani Severočeši, kteří se bohybovali ve středu tabulky. Před vzájemným duelem měli na kontě jen o jediný bodík víc. Hrálo se 31. března 1973 ještě na starém hřišti U Ddrožďárny a byl to poslední vzájemný souboj tradičních soupeřů v prostředí "provoněném" výpary ze sousedící továrny, ale oblíbeném fanoušky, kteří stáli těsně vedle postranních čar. O pár týdnů později se na tomto hřišti už hrálo naposled a otevřela se nová Stínadla. Žlutomodří ve složení Studený - Mixa, Vítů, Novák, Koubek - Findejs, Bičovský (74. Fišer), Melichar - Vejvoda, Ženíšek (66. Žalud), Thorovský začali velice sebevědomě a náporem. Dvojice Bičovský - Melichar ovládla střed hřiště a tlak domácích byl po čtvrthodině hry korunován gólem Bičovského po akci Findejse. A potom jako když utne. Škodovácké mužstvo ve složení J. Čaloun - Sudík, Plass, Kořínek, Michálek - Süss, Bican, Kamír (46. Uličný) - St. Štrunc, Hoffmann, Gomola začalo nabírat na obrátkách. Do tlaku se dostalo už ve zbytku první půle, ale ve druhé části hry, hlavně příchodem Petra Uličného, se převaha hostů stala téměř drtivou. Ivan Bican přestřelil z malého vápna branku, další jeho tutovku Studený zázračně vyrazil, Gomolou centovaný míč Karel Süss z vyložené šance přestřelil, střela Jiřího Hoffmanna skončila na břevně a v poslední minutě po střele Bicana zachraňoval na brankové čáře Vítů. Domácí zuby nehty výhru 1:0 ubránili. "Plzeňští zasluhují pochvalu za předvedenou hru, ale nikoliv za koncovku, která byla chabá. Velmi dobře zahráli Plass s Kořínkem, domácí podržel vynikající Studený v brance," napsala druhý den plzeňská Pravda. Škodovka se nakonec zachránila, skončila třináctá, Teplice braly devátou příčku.

Podzim 1977: Škodovka v laufu, Sedláček inkasoval trojku

V sedmdesátých letech hrála Škoda první ligu nepřetržitě osm sezon, z nichž zdaleka nejúspěšnější byla 1976 - 1977, kdy dosáhla na šestou příčku a Stanislav Štrunc vstoupil stým vstřeleným gólem do Klubu ligových kanonýrů. V létě však neočekávaně odešel trenér Tomáš Pospíchal do Bohemians a v Plzni se objevil Jaroslav Dočkal. Podzim nové sezony byl ještě pod jeho vedením výborný, mužstvo doma vyhrávalo a body vozilo i z venku. Ve 13. kole přivítala Škodovka 27. listopadu ve Štruncových sadech Teplice. Čekal se vyrovnaný boj, oba celky spolu totiž sousedily v tabulce a měly na kontě stejný počet bodů. Předchozí výhra 1:0 v Trenčíně plzeňský tým navnadila, sestava J. Čaloun - Sudík, Forman, Pupp, Süss - Palička (74. Karafiát), Berger, J. Sloup - Rejda (71. Skála), Jelínek, Dvořák se od úvodního hvizdu vrhla na polovinu Teplic a hosté nevěděli kam dřív skočit. Teplické mužstvo ve složení Sedláček - Mixa, Weigend, Franke, Koubek - Chaloupka, Krumich, Melichar - Pokluda, Fišer, Tupec se jenom bránilo a odvracelo lavinovité útoky domácích. V 17. minutě Jelínkova střela z dálky překvapila Sedláčka a Škodovka vedla 1:0. Po přestávce předvedl plzeňský tým doslova brilantní akci. Nejlepší hráč na hřišti Berger vyvedl míč z vlastního vápna, přihrál Dvořákovi, jehož únik přes polovinu hřiště skončil přesnou přihrávkou na Sloupa a teplický gólmen kapituloval podruhé.  Krutost porážky Severočechů zpečetil tři minuty před koncem střídající Karafiát třetí brankou. Výsledek 3:0 hovořil jasnou řečí a noviny druhý den na výkon Škodovky pěly ódy. "Domácí celek byl pánem na hřišti. Byl daleko pohyblivější než Teplice a vypracoval si spoustu šancí. Mohl vyhrát ještě větším rozdílem. Plzeň hraje moderní fotbal založený na rychlosti," napsala Mladá fronta. Škodovka přezimovala na sedmé příčce, ale jaro prožila jako ve zlém snu. Porážka stíhala porážku, padla 0:1 i v odvetě v Teplicích a nakonec byla ráda za dvanácté místo. Teplice  naopak vyskočily na pátou příčku.

Podzim 1982: Druholigová kanonáda v Luční

Na jaře 1982 unikl plzeňské Škodě postup do první ligy jen o pouhý bodík za Olomoucí a tak touha postoupit mezi elitu se přesunula na sezonu 1982 - 1983. Euforii po výhře 2:0 nad Xaverovem zkrotila prohra 1:2 v Jablonci, ale ve třetím kole Škodovce porazila 2:1 Hradec Králové a připravovala se na čtvrté kolo, kdy do Luční ulice 4. září přijely Teplice, jeden z favoritů na postup. Duel byl očekáván s napětím, na letitý stadion na Roudné přišlo téměř 5 000 diváků. Domácí kouč František Plass věřil mužstvu J. Čaloun - Chvojka, Forman, Ruš, Kříž - Svoboda (64. Kovačič), Kubata, Lavička - Homola, Sokol, Dvořák (77. Felegy), hosté poslali na trávník sestavu Počta - Hladík (46. Valkoun), Weigend, Koller, Maliga - Douda, Melichar, Calta - Wunsch, Novák, Klouček (72. Rosa). V úvodu byli iniciativnější Teplice, několikrát ohrozily Čalouna v brance. Zvrat přinesla 27. minuta, kdy levý záložník Lavička vybojoval míč a po sólu úspěšně zakončil - 1:0. Hosté se hnali za vyrovnáním, inkasovali však gól do šatny po přesné střele Formana - 2:0. Po změně stran zazdili Dvořák se Sokolem velké šance, ale to už měla Škoda režii utkání ve své moci. Po hodině hry přidal třetí gól střídající Kovačič a na konečných 4:0 uzavřel Kubata z penalty. "Vítězství nás těší, ale nesmí ukolébat. Perfektní byl Čaloun v brance, před ním hráli spolehlivě Ruš a hlavně Forman, záložní trojice byla dobrá, útok měl potíže s proměňováním šancí," hodnotil střetnutí kouč František Plass. V dalším kole Škodovka vyhrála 1:0 v Liberci a vyhoupla se do čela. Druhá polovina podzimu už však tak příznivá nebyla, Plzeň přezimovala za Třincem na druhém místě a na jaře přišel pád z výšin. Pomohla tomu i porážka 0:3 v Teplicích, nakonec skončila Škoda sedmá a v Teplicích se slavilo, postoupily z prvního místa mezi elitu.

Jaro 1998: Tomáš Došek vstřelil svůj první gól, výhru pečetil Purkart

Celkem dobré jaro prožívala Viktoria v sezoně 1997 - 1998. Po podzimu byla v tabulce na předposledním místě, za ní se skromě krčily už jen Lázně Bohdaneč, ale druhá část byla o poznání lepší. V 18. kole přicestovaly do Plzně Teplice, který se pohybovaly o několik stupínků výše, ale nic jistého také neměly. Pro oba celky se hrálo 8. března ve Štruncových sadech velice důležité utkání. Domácí kouč Petr Uličný věřil sestavě Havel - L. Došek, Slabý, Velkoborský, Pleško - Skála (80. Mejdr), Mika, Drenovac (59. Purkart), Studeník - Heřman (72. Janota), T. Došek. Teplický trenér Josef Pešice postavil mužstvo Macháček - Řízek, Rada, Rampáček - Tesařík, Bílek, Brabec (73. Petrák), Fousek, Doležal (62. Janda) - Verbíř (78. Bastida), Divecký. Viktoria začala hodně aktivně, chtěla potvrdit předchozí výhru 1:0 z Olomouce. Už po dvaceti minutách předvedla nacvičený signál a Tomáš Došek vstřelil svůj premiérový ligový gól - 1:0. Za chvíli centroval Drenovac a Mika hlavou napnul síť podruhé, jenže sudí odpískal velice sporný ofsajd. Plzeňské mužstvo diktovalo tempo hry i ve druhém poločase a dočkalo se pojistky na zaslouženou výhru. Střídající Stanislav Purkart byl na trávíku sotva sedm minut, když si naběhl u zadní tyče na ideální centr Studeníka a hlavou skóroval - 2:0. Na teplickou branku se začal valit jeden útok za druhým, ale další dobré šance už zůstaly nevyužity. Cenné tři body zůstaly v Plzni a trenér Petr Uličný mohl být spokojen. "Mám radost z vítězství nad kvalitním soupeřem, kterého jsme se obávali. Naši hráči však dokázali zopakovat výkon z Olomouce a dali do hry více vůle a bojovnosti než soupeř. Mužstvu se dařilo i po herní stránce." Výsledek bral za spravedlivý i hostující kouč Josef Pešice. "Plzeň vyhrála zaslouženě. O výsledu rozhodlo větší nasazení a vůle po vítězství." Velmi dobrý výkon podali bratři Doškové. Lukáš v obraně vymazal Diveckého a Tomáš poprvé v lize skóroval. "Je to krásný pocit, dát první branku v lize. V tréninku jsme tenhle signál nacvičovali. S bráchou jsme na sebe zvyklí už od žáků, můžeme hrát spolu skoro poslepu. Těší mne, že jsme oba přispěli k důležitému vítězství," prohásil Tomáš Došek.  Viktoria nakonec skončila na třináctém místě a Teplice na sedmém.

Jaro 2006: Divoká přestřelka s puncem velké kvality

Třaskavý duel by byl i ozdobou Bundesligy. Pro oba soupeře to byl ve 20. kole 12. března v Plzni doslova hektický zápas. Teplice okupovaly druhou příčku, Viktoria sídlila v té horší polovině tabulky, ale zdaleka ještě nebyla zachráněna. Viktorie ve složení Bičík - M. Knakal, T. Rada (74. P. Knakal), Zakopal, Smola - Fillo, R. Pilař, Barteska, Limberský - Vágner (73. Kousal), Bednář (81. Šíma) svého soupeře drtila. Po rohu Pilařovu hlavičku zastavil Fillo a z otočky poslal míč pod břevno - 1:0. Za chvíli u postranní čáry zabojoval Pilař, míč sedostal opět k Fillovi a ten prostřelil Poštulku podruhé - 2:0. A po hodině hry jásali domácí fanoušci potřetí: Vágner se protáhl obranou, v šestnáctce přihrál Limberskému, který lobem přes Poštulku zvýšil na 3:0. Teprve potom se teplické mžstvo v sestavě Poštulka - Kaufman, Hunal, K. Rada, Tesařík - Doležal (46. Džeko), Benát, Sabou, Verbíř (88. Klein) - Rilke, Kroupa (64. Fenin) probralo ze zlého snu. Po akci střídajících hráčů snížily: Džeko nahrával a Fenin střílel - 3:1. Vzápětí využil zkratu plzeňské obrany Džeko - 3:2.  Za tři minuty po souboji Filla s Rilkem odpískal sudí přísnou penaltu a K. Rada ji proměnil - 3:3. Na vstřelení tří gólů potřebovali hosté pouhé čtyři minuty! Do konce se už nic nestalo a oba celky braly po bodu. "Až do prvního inkasovaného gólu jsem byl s výkonem mužstva spokojen. Hráli jsme pohledný fotbal, vytvářeli si brankové šance, z nichž jsme dali tři góly. Potom však přišla naprostá ztráta koncentrace. Hráči zapomněli plnit taktické pokyny, nezajišťovali se a byly z toho tři rychlé góly. Navíc přišlo zbytečné vyloučení Filla, dohrávali jsme v deseti a museli se tak spokojit s remízou," viděl drama plzeňský kouč Zdeněk Michálek. Jeho tým nakonec skončil na čtrnácté příčce, ale to už byl u mužstva trenér František Straka. Teplice vybojovaly čtvrté místo.

Podzim 2012: I v deseti uhrála Viktorie remízu

Celá podzimní část prvoligové sezony 2012 - 2013 v podání Viktorie byla ve znamení úspěšného startu v Evropské lize, přesto si plzeňský tým vedl i v naší nejvyšší soutěži velmi dobře. Po sedmém kole byl v čele a k dalšímu duelu cestoval do Teplic, kterým se naopak příliš na podzim nedařilo a byly na čtrnácté příčce. Ještě před tím Viktoria v EL zvítězila 3:1 nas portugalskou Coimbrou a na sever Čech jela o tři dny později 29. září v roli favorita. Sestava Kozáčik - Řezník, Čišovský, Procházka, Limberský - Darida, Horváth (40. Hora) - Rajtoral, Hanousek, Ďuriš (90. Hejda) - Adamov (32. Ševinský) však prožila velmi špatný začátek utkání. Už po deseti minutách hry se po chybné rozehrávce dostal do úniku rychlík Mahmutovič, který své sólo zakončil gólem. Teplický tým ve složení Grigar - Ježdík, Matula, Rosa, Chovanec (78. Melunovič) - Vůch (66. Dolejš), Jindráček, Ljevakovič, Vachoušek, Podaný - Mahmutovič (83. Jarolím) ucítil proti lídru tabulky šanci a začal zle dotírat. Za chvíli se dostal Mahmutivič do dalšího úniku, stoper Čišovský ho stáhl a sudí Jech vytasil červenou kartu. Od 13. minnuty hrála Viktoria o deseti hráčích! I přesto se snažila o vyrovnání a brzo se jí to povedlo. Darida zahrál roh k bližší tyči, tam si naběhl Ďuriš a hlavou skóroval. Ve zbytku utkání hrála oslabená Viktoria takticky, měla hru pod kontrolou a Teplice do šancí nepouštěla. Naopak po hodině hry unikl Ďuriš a vracející se obránce hasil gólové nebezpečí na poslední chvíli. Zákrok zaváněl penaltovým faulem. Utkání příliš nevyšlo Pavlu Horváthovi, který byl střídán už v závěru prvního poločasu. Nastoupil ale po prodělané viróze a s pochroumaným lýtkovým svalem. "Svým způsobem jsem udělal chybu, beru to na sebe. Měl jsem ho využít třeba až na posledních třicet minut. Jeho pohyb nebyl optimální," přiznal po utkání trenér Pavel Vrba.