Hráči Viktorie Plzeň v pondělí večer přehráli Příbram a po zásluze zvítězili 2:0. Pro plzeňské hráče i publikum se jednalo o emotivní utkání, které uvádělo i zakončovalo rozloučení s trenérem Pavlem Vrbou. Pro rodáka z Přerova to bylo 157. ligové utkání v řadě na lavičce Viktorie, čímž stanovil rekord Gambrinus ligy.

Hráči Viktorie Plzeň v pondělí večer přehráli Příbram a po zásluze zvítězili 2:0. Pro plzeňské hráče i publikum se jednalo o emotivní utkání, které uvádělo i zakončovalo rozloučení s trenérem Pavlem Vrbou. Pro rodáka z Přerova to bylo 157. ligové utkání v řadě na lavičce Viktorie, čímž stanovil rekord Gambrinus ligy.

Před zápasem obdržel plzeňský kouč dres s číslem 232, což je počet všech soutěžních zápasů, které s Viktorií absolvoval. Po utkání trenér obešel vítězné kolečko a všem poděkoval. „Nejsem z kamene, začátek i závěr zápasu mě dojal. V těchto fázích jsem možná ani nemyslel na fotbal, ale spíš na to, co jsem tu prožil. Jsem rád, že se se mnou přišlo rozloučit devět a půl tisíce diváků,“ říká Pavel Vrba. „Jsem rád, že se za pět a čtvrt roku v Plzni změnilo vlastně všechno. Kvalita kádru, postavení Plzně, stadion, stabilizace kádru, dnes patříme ke klubům, které jsou ekonomicky zdravé. To všechno se nám podařilo za pět let a já jsem rád, že jsem toho byl součástí,“ doplňuje Vrba, který si splnil většinu svých fotbalových přání. Na jedno je ovšem i on krátký. „Já bych si přál, aby v Plzni zůstávali Jiráčkové, Daridové, Pilařové a další hráči, kteří zde odvedli spoustu dobré práce. Kdyby nᚠkádr zůstal pohromadě delší dobu, tak by to možná bylo ještě zajímavější. Těžko ale můžeme konkurovat týmům z Bundesligy, což je škoda. To je jedna věc, která se mi změnit nepodařila, ale myslím si, že v dohledné době se to žádnému českému klubu změnit nepodaří,“ přemýšlí nahlas trojnásobný trenér roku, který s Viktorií zažil spoustu šastných okamžiků. „Nemůžu jmenovat jeden konkrétní zápas. V Plzni jsem byl víceméně pořád šastný, takže pokud bych začal vyprávět, byli bychom tu asi ještě dvě hodiny. Pokud mám něco zmínit, tak to jsou asi ty zlomové zápasy, kdy uhrajete první titul, finále českého poháru, první oukávání v Champions League, Barcelona, AC Milán, Schalke. Další rok Atlético, postup přes Neapol, druhý titul. Skončím letošní sezónou, kdy jsme se znovu dostali do základní skupiny Champions League a sehráli zápasy s Bayernem nebo Manchesterem City. I v lize byly zápasy, kdy se nám podařilo uhrát výsledky, které nás posunuly směrem k Evropě a titulům. Ty jsou pro mne také nezapomenutelné,“ vypočítává rodák z Přerova.

Po skončení utkání se Doosan Arenou ještě dlouho neslo jméno trenéra Vrby. „Nevěděl jsem, jak se fanoušci zachovají. Někteří lidé můj krok odsuzovali a já jsem rád, že mě nakonec podpořili. Pro příští rok jsou schválené stři stadiony, na kterých se budou hrát reprezentační utkání, mezi kterými je i Plzeň. Když sem přijedeme s národním mužstvem, tak věřím, že nás budou podporovat stejně, jako tomu bylo například dnes. Budu se sem moc rád vracet, a pokud to aspoň trochu půjde, tak zde budu rád hrát důležitá utkání,“ věří stále ještě plzeňský kouč. „Chci vyzkoušet něco nového a pro mě osobně je to výzva, kterou ve fotbale my chlapi bohužel občas potřebujeme. Dlouho jsem přemýšlel, jestli do toho jít. V Plzni se cítím skvěle a doslova jako doma. Plzeň mi dala opravdu moc a já jsem za to moc vděčný. Věřím, že tu ještě spoustu času strávím,“ říká kouč, který se od Nového roku ujme vlády nad reprezentačním mužstvem.

Řeč přišla i na počátky Pavla Vrby na západě Čech. „Vzpomínám si na ty námluvy. Potkali jsme se v Olomouci a pana Šádka jsem neznal vůbec, u pana Myslivečka jsem věděl, že dříve hrál ligu. Tehdy jsem vůbec nevěděl, kdo na schůzku přijde, takže kdyby mě oslovili nějací borci z jiného klubu, tak bych to možná podepsal někam jinam,“ směje se. „Jsem rád, že se naše cesty střetly a že jsme se poznali mnohem více, než tomu bylo ten první den. Vzpomínám si na první den, kdy jsem do Plzně přijel. Dokonce je o tom zmínka v knížce Pavla Horvtátha, kdy napsal, co je to za blázna, který říká, že chce hrát evropské poháry. Ještě nám prý řekne, že budeme hrát o titul a já snad půjdu k psychiatrovi,“ cituje trenér plzeňského kapitána. „Jsem rád, že Pavel k tomu psychiatrovi nešel a jsem rád, že vše, co jsem si vysnil, se splnilo. Jsem rád, že jsem mohl pracovat s mužstvem a s lidmi, které mají obrovské ambice a moc mi na mojí cestě pomohli,“ vzpomíná na své první dny kouč, který si jako ústřední postavu svého týmu vybral nenahraditelného Pavla Horvátha. „Pavel je výjimečný fotbalista, který je bohužel limitován věkem. Je to klíčový hráč, který Plzeň táhne. I když jsem mu kolikrát nadával a on ví, že dostal nejvíc pokut z celého mužstva. Jsem moc rád, že jsem ho potkal a zažil hráče, který je výjimečný a přeji mu, aby takový byl ještě dlouho,“ vysílá vzkaz plzeňskému kapitánovi Vrba. David Limberský označil trenéra, který právě končí svou misi u Viktorie Plzeň, jako svého fotbalového tátu a neubránil se návalu emocí. „David je naštěstí také v reprezentaci, takže s tím se budu potkávat často. Pokud bude nadále hrát dobře, tak ho rád budu zvát na srazy. Někdo říká, že tomu tak není, ale vždycky máte nějaké oblíbenější hráče a David mezi ně patří už tím, co jsme všechno prožili. Opouštím hráče a lidi v klubu, se kterými se budu nadále rád potkávat a věřím, že i oni se mnou,“ uzavírá emotivní rozhovor Pavel Vrba.

Video z loučení trenéra Vrby s fotbalovou Plzní si můžete prohlédnout na Viktoria TV. Nejen fanoušci měli slzy v očích ...