Je to u půl století, kdy se zrodil jeden pozoruhodný úspěch fotbalistů tehdejí kody Plzeň, na který by se nemělo v historii Viktorie zapomenout. Psal se rok 1969. První mustvo na jaře bojovalo ve druhé lize o návrat do nejvyí soutěe a rezerva zápolila v divizi. A nutno říci, e velice úspěně. V červnu postoupila do nově vytvořené III. ligy, které se rovně říkalo Zemská liga.
Přiblime si některé zápasy úspěného jara trochu podrobněji. V zimní přestávce sezony 1968/1969 bylo ve truncových sadech hodně optimismu. První mustvo vedlo II. ligu před Bohemians a postupové ambice byly velice reálné. Béčko přezimovalo v divizi s náskokem tří bodů před Viktorií ikov a parta sloená z odloených ligových borců doplněných nadějným mládím předváděla pod vedením trenéra Vladimíra Perka u na podzim pohledný fotbal.
Jaro zahájilo béčko doslova impozantně. Na úvod smetlo tachovskou Duklu 3:1, kdy góly vstřelili Bouda, Kamír a Hödl. V dalím kole vyhrálo v Písku nad dalí Duklou hladce 3:0 (Hödl 2, Bouda) a kdy doma rozstřílelo 4:1 Humpolec, věnovaly i noviny týmu větí pozornost. Béčko kody podalo výborný výkon. Dominovali stoper Lopata, obránce Kraus a Pleko v záloze. O branky se podělili Pokorný 2 a Pleko 2, napsala tehdy Pravda. Mustvo si zahrálo i mezinárodní zápas. Do Plzně přijel TSV Mnichov a plzeňská rezerva ho vyklepla 3:1.
A u tady bylo plzeňské divizní derby s Lokomotivou. To byly větinou boje na ostří noe, kdy si oba rivalové nic nedarovali. Bylo tomu tak i tentokrát. Přestoe béčko kody vedlo divizi stále o tři body a Lokomotiva sídlila ve spodní polovině tabulky, chvílemi se dokonce zdálo, e bojuje o záchranu, skončilo utkání 1:1. Gól dal Bouda a za Lokomotivu střílel hokejový obránce Valenta. V dalím kole přijel do Plzně soupeř z nejtěích druhá Viktoria ikov. Na hřiti dominoval Zdeněk Böhm, stmelil a dirigoval hru domácích a nakonec vstřelil i rozhodující gól utkání a Plzeň zvítězila 1:0.
V tabulce mělo béčko čtyřbodový náskok právě před ikovem a začalo se otevřeně hovořit o tom, e by se měla v dalí sezoně v Plzni hrát III. liga. Po bezbrankové remíze v Přibrami s Baníkem přilo vítězství nad VS Tábor 3:0 (Böhm, Pokorný, Bouda), ale v dalím zápase se dostavila nečekaná prohra doma 1:2 s Královým Dvorem. Kdy mustvo následně padlo opět 1:2 v Suici s Duklou, mělo u před ikovem jen jednobodový náskok. Dvě prohry za sebou pak odnesl Pelhřimov, který béčko kody deklasovalo 6:2 (Böhm 2, Bouda 2, Hödl a vlastní).
Remíza 1:1 (Pokorný) s Duklou Hraničář České Budějovice znamenala jistotu postupu. V posledním kole sice béčko prohrálo v Táboře s rezervou Dukly 0:1, přilo o první místo, ale druhá příčka dva body za ikovem znamenala postup do III. ligy. Tak vysoko rezerva klubu nikdy v historii nebyla. Připomeňme si sestavu z předposledního utkání s Duklou České Budějovice: Hop Zelenka, Kraus, Lopata, Mudra Koeluh, Korelus, Pleko Pokorný, Böhm, Bouda.
Jaké byly příčiny tohoto úspěchu? V první řadě se podařilo Vladimíru Perkovi sestavit výborný a po vech stránkách vyváený kolektiv. Trenér áčka Vlastimil Chobot nevyuíval některé hráče irího kádru, jako například Jiřího Lopatu, Zdeňka Böhma, Jiřího Hopa, Bohumila Mudru nebo Jaromíra Pokorného. A člen Klubu ligových kanonýrů se 130 vstřelenými góly Vladimír Perk odloeným borcům dokázal najít ve svém mustvu odpovídající posty. Například vyhláeného střelce Jiřího Lopatu postavil na místo stopera a fungovalo to dokonale.
Po letech na úspěch vzpomíná člen hráčského kádru Václav Lika, který za kodu hrál od áků, zahrál si za ni i dorosteneckou ligu a po návratu z vojny se v roce 1968 stal členem béčka. Přiel jsem do výborného týmu, ve kterém byly kodovácké ikony. Lopata, Mudra, Beránek, Hop, Böhm. To vechno byli nejen výborní hráči, ale i skvělí lidé. My mladí jsme je doplňovali a dohromady se vytvořil perfektní kolektiv. Jirka Lopata organizoval defenzivu, hru tvořil Zdeněk Böhm a směrem dopředu řádili Bouda, Hödl, Kruina, někdy přili z áčka Pokorný, Kamír, Bakič nebo Sudík. Trenér Perk byl takový praktik, vycházel hlavně ze svých bohatých hráčských zkueností, ale hrálo se nám pod ním dobře. Postoupit jsme chtěli a to se nám podařilo. Vedoucího mustva dělal bývalý hráč áčka Josef Strejček.
Jen pro připomenutí: první mustvo kody podzimní vedoucí postavení ve II. lize neudrelo, trenéra Vlastimila Chobota v zimě toti vystřídal Karel Kolský, přestalo se dařit, výsledkem byla a pátá příčka a návrat do I. ligy se nekonal. koda Plzeň B hrála ve III. lize čtyři roky. V první sezoně 1969/1970 se umístila ze estnácti účastníků na pěkném 7. místě, v sezoně 1970/1971 byla na 10. místě, v sezoně 1971/1972 na 13. místě, v sezoně 1972/1973 skončila předposlední a sestoupila do divize. Václav Lika byl v kádru béčka kody do roku 1971, potom přestoupil do Slovanu Karlov. V roce 1973 jsme s Karlovem postoupili do divize a hned na podzim jsme hráli s béčkem kodovky, které z III. ligy v létě sestoupilo. Zahrál jsem si proti bývalým spoluhráčům, co bylo takové zvlátní. To u je ale netrénoval Perk ale vajner.
Připravil: Pavel Hochman
FOTO (archiv autora): koda Plzeň B v roce 1969. Vzadu zleva Václav Lika, Jiří Kraus, Václav Hödl, Bohumil Mudra, Zdeněk Suchomel, Zdeněk Pleko, Jiří Hop. Dole zleva Jaroslav Koeluh, Miroslav Nádherný, Vít Koukolík, Jozef Bakič.