B-tým se po podzimní části sezony umístil na třetím místa tabulky. Do týmu v létě přišla celá řada nových hráčů z devatenáctky. Sezona odstartovala přestřelkou na Petříně, kdy Viktoria předvedla fantastický obrat. Celou první polovinu sezony zhodnotil hlavní trenér rezervy Josef Parlásek.

Jaký podzim to pro vás byl?

Celkově dobrý a podobný jako vždycky. V létě přišlo hodně nových kluků. Bylo jich jedenáct, kteří neměli vůbec žádné nebo minimální zkušenosti s dospělým fotbalem. V poznávání a nastavování věcí je to stejné, jako každý rok. Když vezmu, jak se kluci prezentovali a kolik máme bodů, byl to velmi dobrý podzim.

Zmiňujete změny v kádru. Spousty kluků odešlo a naopak z devatenáctky jich celá řada přišla. Jaká je to pro vás výzva?

Velká. Těžko se před sezonou odhaduje, jak na tom v sezoně budeme. Adaptace na dospělý fotbal je v kariéře zlomová a ne každý se s tím dobře vypořádá. Je to citelná změna pro hráče. Odešlo sedm nebo osm hráčů a jedenáct přišlo. Rotace byla obrovská. Jsem u týmu pátým rokem a výzva je to pokaždé. Myslím si, že až na výjimky se nám to podařilo dát dohromady.

Adaptovali se kluci dobře?

To je velmi individuální. Někteří ihned, někteří potřebovali trochu času a někteří se hlavně vinou zranění a nemocí do sestavy nedostali.

Sezona začala přestřelkou na Petříně. Když si zpětně zápas připomenete, co to ve Vás vyvolává?

Je šílené, když jdete hrát první mistrovské utkání sezony na Petřín a o poločase prohráváte 0:3. Nakonec se nám to podařilo otočit a vyvolává to hezké vzpomínky. Euforie byla obrovská. Bylo skvělé vidět, jak to celý tým prožíval.

Na začátku sezony jste často zmiňoval slabé individuální a týmové výkony. Mohl obrat na Petříně mužstvu pomoc do dalších zápasů?

Myslel jsem si, že pomůže více. V dalším zápase jsme prohráli 0:3 s Kladnem, které bylo výborné. Je škoda, že jsme se utkali na začátku sezony a ne až v pozdější fázi soutěže. Na začátku sezony jsem nebyl až tolik spokojený a měli jsme výkyvy. Museli jsme si vysvětlovat hodně věcí do součinnosti u defenzivy a ofenzivy. Výsledky jsme sice dělali, ale nebyl jsem tolik spokojený s předvedenou hrou. V průběhu času jsme šli nahoru a přibližně v polovině podzimu jsme hráli výborně a dělali výborné výsledky. Poté nás čekala týdenní pauza, kterou způsobil systém soutěže a myslím, že nám to uškodilo. Přišel zápas s Hostouní, což byl skutečně zápas blbec. V závěru to bylo nahoru dolů, ale má to objektivní příčiny.

Jak podle Vás mužstvo obstálo proti tabulkovým konkurentům, tedy v zápasech s Kladnem, Domažlicemi, Pískem a Slavií C?

Kromě zápasu s Kladnem jsme obstáli. V těchto zápasech rozhodují maličkosti. Byly momenty, kdy byla vidět nezkušenost mladých hráčů, kteří se teprve učí hrát tyto těžké zápasy. Kluky se snažíme na zápasy co nejlépe připravit, ale nejvíce zkušeností sbírají právě až v zápase proti těžkým soupeřům. Musí si tím projít a je to přirozený proces jejich vývoje. 

Proti papírově slabším soupeřům to bývají dost často daleko složitější zápasy. Kromě zápasu s Loko Praha a Královým Dvorem jsme všechny zvládli. 

Já vůbec neřeším jestli je někdo první nebo poslední. Třetí liga je velmi vyrovnaná a každý může porazit každého. Spíše se dívám na to, proti komu hrajete. Vždycky je rozdíl, jestli hrajete proti béčku nebo proti týmům složených z dospělých hráčů. Způsob hry těchto soupeřů je jiný a my se musíme umět adaptovat. Chceme se prezentovat naší hrou a našimi principy, ale je potřeba respektovat a vnímat i způsob hry soupeře.

Jak se kluci, kteří přišli z devatenáctky vypořádali se zápasy proti právě těm dospělým a zkušeným týmům? 

Je to zase velmi individuální. Důležité je, aby měli sebereflexi. Pokud nezvládnou nějakou situaci, a to když si dali například špatný dotek nebo do souboje šli s nízkou intenzitou, musí to v další situaci napravit a udělat jinak. Druhá věc je, že kluky na to upozorňujeme. Říkáme si to na videu a přenášíme to také do tréninkového procesu. Nově jsme zavedli, že jednou za tři týdny nebo měsíc chodíme na úpolový trénink. Máme problémy se soubojovým chováním a dost často v nich propadáme. S odborníkem na těchto trénincích řešíme, jak být stabilizovaný v soubojích a připravený na různé situace.

Pomyslným vrcholem zápasů proti dospělým mužstvům bylo derby s Domažlicemi. Po zápase jste zmiňoval, že jsme nehráli dobře. I přesto se podařilo skóre v závěru otočit. Ukázal tým, že už může být vyspělý? 

To bych ani neřekl. Zkušenost nám chybí, ale celý tým má neskutečný charakter. Kluci makají a dřou. K vyspělosti máme ještě daleko. Příkladem je utkání s Pískem, které kdybychom odehráli zkušeněji, vyhráli bychom. Jdeme postupnými kroky a získáváme zkušenosti, které kluci zúročí ve svých kariérách. Musím vyzdvihnout fungování týmů a náš fantastický realizák. Dost často jsem pryč kvůli povinnostem ohledně studia licence a trenéři mě vždy skvěle zastoupí. Máme rozdělené své role a týmový duch, který máme, je neskutečný.

Kuba Chalupa a Dan Suchý se v průběhu podzimu několikrát zapojili do tréninku s A-týmem. Byli na střídačce během zápasu s Fenerbahce, Dan si odbyl debut v MOL Cupu. Udělalo Vám to velkou radost?

Obrovskou radost. Když jdeme do sezony, máme nastavené čtyři cíle. Adaptace mladých hráčů do dospělého fotbalu, výkonnostní progres, výsledky a být k dispozici A-týmu. Příchodem nového trenéra se stává, že kluci hodně doplňují první mužstvo. Jsem za ně strašně rád a kdykoliv bude možnost, aby kluci šli s áčkem, budu první, kdo bude pro. Je to velká motivace pro všechny hráče. Na pár trénincích jsem se šel podívat a kluci rozhodně nepropadají. Máme dobrou zpětnou vazbu a za to jsem rád. 

Pro kluky je už velká zkušenost trénovat pod taktovkou prvoligového kouče a být v obklopení těch velkých borců, že?

Přesně tak, obrovská zkušenost. Má to svoje kouzlo a každá tahle možnost je k nezaplacení. Být v tréninku s hráči, kteří pravidelně hrají 1. ligu je zase další krok v hráčských kariérách. Následně možnost být v Evropské lize na lavičce a být k dispozici jít kdykoliv do hry je pro ně neskutečné. Oba to mají dobře srovnané a věřím, že si ze všeho vezmou všechno dobré.

Do několika zápasů nastoupil také Lukáš Hejda. Jaké pro Vás je trénovat takového hráče?

Pokaždé když za nás hrál to bylo naprosto fantastické. Jeho přístup je skvělé a mám strašnou radost z toho, jak se rychle naladil na naší notu a jak s týmem žil. Bylo neuvěřitelné pozorovat, jak přenesl na kluky klid na hřišti. Výkony všech byly hned lepší. Pro nás to byla obrovská pomoc a vždycky je přínosem, když za nás jdou hrát tihle borci.

S čím chcete jít do jarní části soutěže? 

Neplánujeme měnit principy ve hře, které máme. Jde nám o individuální rozvoj všech hráčů. To bude naším cílem. V zimě máme domluvené skvělé přáteláky. Budeme hrát proti dvěma druholigovým týmům a třem zahraničním. To bude skvělá prověrka a věříme, že se dobře naladíme na jarní část sezóny. 

Hlavní úkolem je tedy rozvoj hráčů?

Přesně tak. Pro nás je nejdůležitější projev a progres hráčů. Chceme co nejrychleji adaptovat kluky z dorosteneckého na dospělý fotbal. Zároveň si uvědomujeme, že dospělý fotbal je o výsledcích, a proto chceme vyhrávat každý zápas. Pokud nevyhrajeme, hledáme chyby a snažíme se je napravit.   

Zimní přestávka je v plném proudu. Vy však každý rok říkáte, že se už těšíte na začátek přípravy a na hřiště. Máte to tak i letos?

To je jasný! Nepotřebuji moc volna a vždycky mi to začne chybět. Mám obrovské štěstí, že moje práce je mým koníčkem. Strašně mě to baví. Teď to mám ještě zpestřené studiem licence. Mám naplánovanou také zahraniční stáž. Těším se na zimní přípravu a věřím, že dokážeme navázat na úspěšný podzim. 

Zmiňujete Vaše studium profesionální UEFA licence. Jak zatím jde studium?

Je to velmi přínosné. Byli jsme v Nyonu v sídle UEFA, kde proběhl třídenní seminář. Zúčastnili se ho i trenéři ze Slovenska, Malty, Maďarska nebo Polska. Vystupoval Ole Gunnar Solskjær nebo Roberto Martínez, hlavní trenér národního týmu Portugalska. Měli skvělé pointy a předali nám zajímavé informace. Byl zážitek vidět takové osobnosti naživo. I v Česku máme zajímavé osobnosti, které nám přednáší. Snažím se z toho vzít maximum. Na druhou stranu je to náročné, protože jsme někdy v zahraničí a někdy trávíme na licenci celé dny. Skloubit to s tréninky a osobním životem je náročné. Obnáší to i úkoly mimo bloky. Je to mezinárodní nejvyšší licence a nikdo si nemůže myslet, že to bude zadarmo. V květnu bychom měli mít závěrečné zkoušky a věřím, že se k nim dostaneme a úspěšně absolvujeme.