V létě se stal novým sportovním manaerem mládee a nyní má na starost kompletní koordinaci sportovních i organizačních záleitostí týkajících se viktoriánské mládee. Předtím působil například v pozicích kouče kategorie U19 a éftrenéra mládee FCVP. Čtyřiatřicetiletý trenér proel mládeí Viktorie jako hráč a ve dvaceti letech se začal sám věnovat jejímu rozvoji. V obsáhlém rozhovoru pro klubový web nyní hodnotí fotbalový rok 2022 a předevím pak podzimní část.
Fotbalový rok 2022 je za námi, co ti v něm udělalo radost?
Dlouhodobě B tým muů, který se nejen v letoní sezóně, ale i v té loňské s extrémně nízkým věkovým průměrem, bije o nejvyí příčky. Vstřelil také nejvíce branek a pět nebo est jeho hráčů se účastnilo naeho skvělého taení UEFA Youth League. Stále je to ale hlavně o tom, e vychováváme hráče pro A tým, do něho se teď v závěru sezony nekteří dokonce dostali, co je skvělé."
Jaké dalí výsledky kromě počínání béčka tě těí?
Mám radost z účinkování U17 v Celostátní lize dorostu loni vyhráli českou, v přípravě vyhráli Memoriál Frantika Haraty a svou výkonnost si přenesli i do zápasů první ligy. Ten tým má potenciál být na bedně. Za zmínku stojí i U14, která skončila po podzimu třetí a tým trenéra Vísnera má anci po roce znovu bojovat o prvenství. U13 je průběně první a U12 druhá, to jsou opravdu skvělé výsledky.
A kde je prostor pro zlepení?
Prostor pro zlepení je vdycky i to účinkování v Youth League nám ukázalo, e se nesmíme spokojit s tím, e jsme nadprůměrní na české úrovni, ukázalo nám to rezervy třeba v obranné fázi na nae podmínky to stačí, ale na ty evropské je to málo to musíme obecně zlepit a s tím souvisí jetě jedna věc. Pořád si přeji, aby Viktorka byla suverénní a sebevědomý tým, abychom tohle dostali do toho naeho DNA. Jsme Viktoria od slova vítězství, musíme být sebevědomí.
Jak hodnotí právě tu naí pou Youth League? Jaký to byl záitek?
Byl to záitek pro nás pro vechny, pro celý klub. První dva zápasy jsme koukali s otevřenou pusou dokořán a zjiovali jsme, jaké jsou evropské parametry. Ale ve venkovním zápase s Bayernem jsme si dokázali, e při určitém způsobu hry, který bude vycházet z výe zmíněných zásad, jsme schopni i s těmito zvučnějími a větími kluby hrát vyrovnané zápasy (Viktoriáni v Mnichově prohrávali 0:1, ale v závěru utkání senzačně otočili a zvítězili). Troufnu si říct, e v tom domácím utkání, které skončilo 3:3, to bylo z naí strany jetě lepí. Na Interu jsme taky nepropadli a pak jsme si to tu rozdali s Barcelonou (na závěr viktoriáni remizovali v Přeticích s Barcelonou 1:1). Kdy to shrnu, tak jsme v té soutěi proli nějakým vývojem a mělo to stoupající tendenci.
Jak jsi proíval gól Honzy Palusky, který rozhodl o naem vítězství na Bayernu?
Bylo to krásné. Byl jsem na tribuně, ale posledních 10 minut jsem seel za střídačku. Cítil jsem, e tam neprohrajeme a ty pocity potom byly nepopsatelné. Kvůli tomu ten sport děláme. Je to úspěch celé mládee Viktorky.
Jak si myslí, e se viktoriánská mláde od tvého příchodu do klubu posunula?
Posun je to obrovský, mláde se celkově zprofesionalizovala. Kdy jsem přicházel, v celé mládei byli asi dva profesionální trenéři. Dnes je to tak, e hlavní trenéři a dalí důleité pozice jsou na plný úvazek, co bylo podle mě nevyhnutelné pro to, aby se ten fotbal posunul. Klub se od té doby celkově posunul nejen personálně, ale i co se týká zázemí. V Luční i na Skvrňanech ho máme prvotřídní, v tom je nesmírný rozdíl, protoe ty podmínky u patří k tomu nejlepímu, co u nás v republice máme. Kadý z nás je za to neskutečně vděčný a klubu za to patří velké poděkování.
Spousta mládenických trenérů hrála fotbal na profesionální úrovni. Vnímá to jako velkou výhodu?
Myslím, e u nás máme takové dvě větve trenérů. Jedna se skládá z těch, kteří hráli ligu. Do té patří Josef Parlásek, Ondřej iml, Pavel Fořt, David Vaněček, Petr Bolek, Tomá Hájovský, Peter Grajciar nebo Libor Čihák. Tu druhou tvoří vysokokolsky vzdělaní kluci, co současně působí jako učitelé na naí partnerské kole. Tady jde o Martina Vísnera, Josefa nebergera, Tomáe Hada, Filipa Linharta nebo Jakuba Krčála, ti vichni působí na 33. Z. Pak je tu třeba Jarda Kovařík, který je dokonce na ZČU. Na jedné straně tu máme učitele, je do toho vnáí pedagogické zásady, systematičnost a metodiku. Na straně druhé borce, kteří to zaili jako hráči. Myslím si, e tenhle mix osobností je ten správný. Cítím z nich, e se neustále chtějí učit, vzdělávat se. A čeho si cením je to, e prostředí je tu sdílné navzájem si sdílejí poznatky a zkuenosti.
Vidí v nějakých hráčích potenciál dostat se a do áčka?
Nerad vytahuji jednotlivce, vdy je to týmová práce, ale v kadém týmu je spousta kluků, kteří jsou pravidelně v nominacích národního týmu a nejen ti mají rozhodně potenciál hrát prvoligový fotbal.
Jaký je tvůj dlouhodobý cíl?
Pořád pracovat a zdokonalovat nai herní koncepci. To musí nasát vichni hráči i trenéři v klubu. Také chceme posouvat jednotlivé týmy, a jetě více jednotlivé hráče. Rychle se zapomene, e U17 vyhrála Memoriál Frantika Haraty. My musíme vychovávat silné osobnosti a individuality, které by nám přecházely do profesionální fotbalu a současně s tím drely kolní povinnosti. Vychovávat je jako fotbalisty i jako lidi. To je ten hlavní cíl.
Co viktoriánskou mláde čeká teď na jaře?
V létě to bude znovu mezinárodní Memoriál Stanislava trunce, u na začátku roku nám vykrystalizují soupeři. Nyní pokračujeme v tréninkovém procesu, který pro nás skončí někdy kolem 10. prosince, aby kluci měli alespoň 3 týdny volno. Trénovat znovu začínáme po Novém roce. V zimě poté vechny týmy čeká soustředění, a u v Písku, kde ho máme stabilně, nebo na Bolevci. Máme rovně nachystané mezinárodní zápasy, protoe potřebujeme mezinárodní konfrontaci. Znovu tam máme Bayern, se kterým bude v únoru hrát U17, U15 i U14. Musíme se kvalitně nachystat tak, abychom na jaře byli jetě lepí, za tím si rozhodně půjdeme.
V létě jsi se stal sportovním manaerem mládee. Co nyní tvá práce obnáí?
Hlavní rozdíl je asi ten, e předtím jsem byl trenérem devatenáctky a teď u ádného týmu nejsem. Má práce momentálně spočívá v tom, e dávám zpětnou vazbu ze zápasů nebo tréninků od kategorie U12 a po béčko. Dále například vedu porady, na kterých se nastavuje určitá herní koncepce, která se neustále vyvíjí a kopíruje světové trendy, tam utváříme, jak my říkáme, to nae DNA. Samozřejmě se s mojí prací pojí také administrativní záleitosti, starám se o smlouvy hráčů či dalí komunikaci s trenéry.
Kolika zápasů se takto přiblině za víkend zúčastní?
Je to jak kdy. Větinou stihnu kolem pěti a esti zápasů za víkend a pak jetě vidím zbylé zápasy ze záznamu. Dívám se i na zápasy soupeřů v rámci přípravy na jednotlivé duely. Těch zápasů není málo, ale plné zuby toho rozhodně nemám, baví mě to.