Je to u hrozně dávno, kdy ho fandové viděli poprvé v dresu kody Plzeň. Psal se rok 1966 a Václav Kamír přiel před jarem z praské Slavie pomoci vybojovat první ligu, hned vstřelil v několika zápasech čtyři druholigové góly, ale postoupit mezi elitu se plzeňskému týmu ten rok jetě nepodařilo.
Je to u hrozně dávno, kdy ho fandové viděli poprvé v dresu kody Plzeň. Psal se rok 1966 a Václav Kamír přiel před jarem z praské Slavie pomoci vybojovat první ligu, hned vstřelil v několika zápasech čtyři druholigové góly, ale postoupit mezi elitu se plzeňskému týmu ten rok jetě nepodařilo.
Ale následující sezona 1966 - 1967 u byla úspěná, pod vedením trenéra Vlastimila Chobota se kodovce dařilo doma i venku a první liga zamířila opět po čtyřech letech do truncových sadů. Sestava Fr. Čaloun - Vacín, Plass, Mudra - Steinigel, M. trunc - Mysliveček, Kamír, Herbst, Pokorný, Sudík byla hodně ofenzivní a střílela pěkné góly. V estadvaceti druholigových utkáních jich nasázela do sítí soků 52 a soutě vyhrála s pětibodovým náskokem.
Václav Kamír se narodil 9. dubna 1943, je odchovancem Tatry Smíchov, do velkého fotbalu vstoupil v praské Slavii, tehdy vlastně Dynamu, za seívané hrál nejvyí soutě u v sezoně 1962 - 1963, vojnu proil v táborské Dukle, aby se po dvou letech vrátil do Slávie. Po přestupu do Plzně se okamitě stal jedním z členů mozkového centra týmu. Mohl hrát na postu záloníka nebo útočníka, větinou nastupoval v roli pravé spojky, byl obratný, technicky velice dobře vybavený a v poli odváděl neocenitelné sluby. Vdy jeho nesporného talentu si před tím vimli i trenéři reprezentačního dorostu, kteří ho jetě před vojnou několikrát nominovali do výběru Československa.
Dokázal tvořit i hru plzeňského prvoligového nováčka. Pamětníci si vzpomenou, jak na konci srpna 1967 přijela do truncových sadů praská Sparta, byla to událost pro celý kraj, v hlediti se tísnilo přes 30 000 diváků a oba celky předváděly výborný fotbal. Dramatický moment jeho hlavním aktérem byl současný oslavenec se odehrál za bezbrankového stavu pět mint před koncem. Plzeňtí zaloili útok, technický borec v záloze Míra trunc vypracoval pěknou akci, Vaek Kamír si pohotově naběhl, připravil si míč a dva metry před velkým vápnem vypálil. Hradba těl bránila brankářskému obru Krameriovi ve výhledu, byl bezmocný, ale prudká střela se odrazila od břevna do pole. Potřetí v tomto nakonec bezbrankovém utkání. Tak jako měl kodovka smůlu v tomto utkání, provázela ji i celou sezonu. Přestoe na její domácí duely chodilo v průměru dnes neuvěřitelných 20 230 diváků, nakonec sestoupila a opět sváděla jen druholigové boje.
Snahou vech v Plzni bylo samozřejmě vrátit se mezi elitu okamitě, ale nebylo to vůbec jednoduché. V druholigovém ročníku 1968 - 1969 skončila koda a na pátém místě a do prvoligové společnosti se probojovala teprve o rok později v roce 1970, kdy se u hrála celostátní druhá liga. Vydřít první místo z takové společnosti, kde byly třeba Třinec, Bánská Bystrica, Nitra, Brno, Vítkovice, Jablonec, Bardějov nebo Michalovce, to u muselo mustvo předvádět velmi kvalitní výkony. A kodovka v sestavě s Václvam Kamírem je předváděla. Třeba na jaře 1970 doma s Bardějovem. Hra na jednu branku, ale stále se nedařilo vstřelit gól. A se odhodlal ke střele Kamír a rozhodl o výhře 1:0. V jednom z klíčových duelů s Nitrou, který se hrál před návtěvou 10 000 diváků na kváře v Luční ulici (ve truncových sadech byla velice patná tráva) Plzeň smetla Nitru 2:0 po gólech Kamíra a Hoffmanna, kterému přihrával Kamír. Týdeník Gól o utkání napsal: "Útok Plzně ve sloení Sudík, Kamír, Bican, Ziegler těil z vynikající Kamírovy práce."
Prvoligová sezona 1970 - 1971 nebyla opět ádnou procházkou růovým sadem. Právě naopak a kodovka tradičně po roce spadla do druhé ligy. Moná i proto, e Kamír toho na podzim pro zranění příli nenahrál, jeho mylenky ofenzívě chyběly a odovka ztrácela body. Za moc nestálo ani jaro a pád byl neodvratný, ale plzeňské mustvo alespoň vyhrálo Český pohár. V září 1971 si to kodovka dvakrát rozdala v Poháru vítězů pohárů se slavným Bayernem Mnichov a Václav Kamír byl dvakrát u toho. Svým technickým pojetím se mezi německými hvězdami vůbec neztratil. Doma odehrál celých devadesát minut, v Mnichově nastoupil v průběhu druhého poločasu.
V sezoně 1971 - 1972 byly boje kodovky v celostátní druhé lize opět úspěné. Samozřejmě se na nich podílel i Václav Kamír. Na jaře, kdy lo do tuhého, nastoupila doma Plzeň proti Bardějovu s Kamírem v útoku, vyhrála hladce 4:0 a třetí gól vstřelil Kamír střelou z pětadvaceti metrů. Útok Kamír - Michálek - Gomola byl to jaro velkou hrozbou pro vechny soupeře. A do truncových sadů se chodilo od srpna 1972 opět na první ligu. Tentokrát osm dlouhých let. Domácí premiéru obstarala před dvaadvaceti tisíci diváků praská Slavia. Po půlhodině hry utekl Gomola po pravé straně, předloil míč po zemi do velkého čtverce a nabíhající Kamír placírkou překonal brankáře Stárka. Nakonec hostující Klime vyrovnal na konečných 1:1, ale plzeňská sestava J. Čaloun - Sudík, Plass, Kořínek, Pleko - Süss (70. Michálek), Kamír, Bican - Kříbala, Uličný, Gomola předvedla velmi pěkný fotbal. Záloha ve sloení Süss - Kamír - Bican byla citlivě trenérem Jiřím Rubáem poskládaná a pozlobila v nejvyí soutěi hodně mustev.
Hodně nervů měli fanouci ve truncových sadech na jaře 1973 v duelu kodovky s bratislavským Slovanem. Záchrana jetě nebyla zdaleka jistá, plzeňské mustvo překvapivě Slovan herně přehrávalo, ale zahazovalo jednu anci za druhou. A v závěru Ivan Bican vstřelil Vencelovi dva góly a Plzeň vyhrála 2:0. Deník Sport druhý den mimo jiné napsal: "Domácí táhl k výhře ve středu záloní řady velmi dobře hrající Kamír." I on měl velký podíl na tom, e se kodovka zachránila. V úvodu dalí sezony 1973 - 1974 se v sestavě u ale neobjevoval. V té době mu bylo rovných třicet let, pro fotbalistu ideální věk, přili vak mladíci z vojny Milan Forman, Miroslav Presl a dostávali přednost. V zimní přestávce hodně překvapivě Václav Kamír pověsil kopačky na hřebík. Divil se tomu i týdeník Gól, který 28. února 1974 napsal: "Do kody Plzeň v zimě nikdo nepřiel, ale aktivní činnosti zanechal Kamír. V 31 letech!"
V Plzni proil Václav Kamír sedm let fotbalové kariéry, co není málo. Kolik hráčů za tu dobu vyměnilo několik klubů, i v té době byli borci, kteří často střídali klubovou příslunost. On zůstával věrný dresu se kodováckým znakem na prsou a trvale patřil mezi opory. Tím se významně zapsal do více ne stoleté historie Viktorie Plzeň. Kdy v naem klubu skončil, přestěhoval se do Mníku pod Brdy a dnes ije v Praze. Tam také poletí 9. dubna gratulace spoluhráčů i fanouků k jeho sedmdesátinám.