Díky letité tradici obou soupeřů se vzájemná utkání datují ji více jak osm desítek let. Během nich se událo spousty zajímavých věcí, z nich některé z nich vám přiblííme na následujících řádkách.
Díky letité tradici obou soupeřů se vzájemná utkání datují ji více jak osm desítek let. Během nich se událo spousty zajímavých věcí, z nich některé z nich vám přiblííme na následujících řádkách.
Jaro 1933: Skvělý boj o přední příčky
Viktoria postoupila poprvé do první ligy v roce 1931, hned skončila čtvrtá a rovně v dalí sezoně 1932 - 1933 bojovala o přední příčky. A s ní i praský Slavia. Na jaře spolu dokonce oba celky sehrály v Luční ulici jedno z nejkvalitnějích utkání celé sezony. O fotbal byl tenkrát v Plzni obrovský zájem. V přeplněném hlediti bylo 12 000 diváků a podle dobového tisku bylo na vyvýených místech kolem stadionu dalích 3 000 černých fanouků. Viktoria nastoupila v sestavě Jabornický - Protiva, imek, Beák, Mizera, Názler, Rajni, Čulík, Bína, Hess, Fábera. Favorizovaná Slavia vyběhla ve sloení Plánička - eníek, Fiala, Vodička, Čambal, imperský, Junek, Svoboda, Sobotka, Kopecký, Puč. Ve strhujícím a vyrovnaném boji byli nejlepími hráči na hřiti domácí Jindřich Protiva a hostující tefan Čambal. Na obou stranách se hrálo vysloveně útočně, bylo hodně ancí, ale góly padly jen dva. Po bezbrankovém poločase se Slavia ujala vedení gólem Svobody, potom vak zahrál ve vápně eníek rukou a Názler z penalty vyrovnal na konečných 1:1. Zajímavá byla zpráva pokladníka z tohoto atraktivního utkání. Vybráno bylo na vstupném 61 816 korun, reie zápasu činila třetinu, take kadému klubu zbylo čistého něco přes 20 000 korun. Tehdy se toti čistý zisk dělil mezi oba soupeře. A jak vypadala situace v tabulce na konci sezony? Mistrem se stala Slavia s dvoubodovým náskokem před druhou Spartou a čtyřbodovým před třetí Viktorií Plzeň. Skvělý úspěch!
Podzim 1940: Bína vyrovnal v poslední minutě
Do prvoligové sezony 1940 - 1941 vstoupila praská Slavia jako úřadující mistr a od úvodních kol opět vládla tabulce. Ostatně v těchto válečných letech u nás větinou hrála prim. Do plzeňské Luční ulice přijela v roli vysokého favorita, vdy nedávno deklasovala doma SK Plzeň 11:1! A to nakonec tento druhý ligový plzeňský tým skončil v tabulce na druhém místě. Přes 9 000 diváků očekávalo jasné vítězství Slavie i na půdě Viktorie. Ta nastoupila v sestavě tojdl - Beák, Trávníček, Moravec, Fail, Vlček, R. Sloup, Perk, Bína, Hönig, tekl. Seívaní měli ve svém mustvu známé borce, mezi nimi nahrávače Vlastu Kopeckého a kanonýra Pepi Bicana, který v tomto ročníku nastřílel neuvěřitelných 38 (!) gólů. Viktoria začala nebojácně a u po devíti minutách hry ji Höhig prudkou ranou zajistil překvapivě vedení. V Luční bylo rázem veselo a mohlo být jetě veseleji. Za ruku ve vápně Perk kopal penaltu, brankář mu ji vak vyrazil a doráku poslal Perk vysoko nad. Seívaní vyrovnali hlavičkou Bicana v závěru poločasu. Po obrátce měla Slavia mohutný nástup, Holman ji poslal do vedení 2:1, ale záloník Vladimír Bína se za velkým vápnem opřel do míče a prudkou střelou srovnal na 2:2. Začínalo se znovu a oba týmy chtěly strhnout vítězství na svou stranu. Po hodině hry Kopecký propálil tojdla, hosté vedli 3:2 a zdálo se být ve jasné. Zvlátě kdy sudí odpustil Slavii jasnou penaltu za sraení Bíny. Mohutně finiující borci Viktorie se vak nevzdali, v poslední minutě zahrál R. Sloup výborně roh a Bína hlavou vyrovnal na konečných 3:3 za obrovského jásotu hleditě. Slavia nakonec ligu opět vyhrála a Viktorie skončila na devátém místě.
Říjen 1962: Vydřená výhra, debakl v odvetě a sestup
Je to u padesát let starý příběh. V létě roku 1962 přivezlo Československo z MS v Chile stříbrné medaile a nastávající prvoligový ročník 1962 - 1963 byl pro tehdejí Spartak Plzeň druhý za sebou mezi nai elitou. Kádru F. Čaloun, Hlavatý - Tóth, Mudra, Janiga, Bíba, Beránek, Homola, Plass, Lopata, St. trunc, Kasík, Kohout, Trykar, Vacín, Böhm, Hráblík se na rozdíl od uplynulé sezóny příli nedařilo a od prvního kola se pohyboval v ohroené oblasti. Po osmém kole byl dokonce poslední a do truncových sadů mířila praská Slavia, stále jetě přejmenovaná na Dynamo. Byla nováčkem a momentálně přijela v roli favorita, protoe okupovala estou příčku. Na utkání bylo zvědavo přes 12 000 diváků. Plzeň měla na kontě zatím jen dvě vítězství a od úvodních minut se hnala za třetím. Několik ancí sice nevyuila, ale ve 25. minutě hry Jiří Lopata proměnil penaltu a domácí vedli 1:0. Praané se snaili o vyrovnání, Spartak vak podnikal smělé protiútoky. Po jednom z nich se objevil sám před brankářem Milo Vacín, přesně zacílil a domácí vedli u 2:0. Hostující Paták jetě satčil sníit na konečných 2:1 pro Spartak. Stínem utkání bylo vyloučení Standy trunce a Mittelbacha pro vzájemné napadení. Na jaře potom Spartak i s hokejovým reprezentantem Stanislavem Sventkem v sestavě v praském Edenu odvetu prohrál vysoko 0:4 a z první ligy po dvou letech sestoupil. S ním ale padalo z posledního místa i Dynamo Praha. Jaro mělo toti velmi patné. Zatímco Plzeň na jaře trochu zabrala, praský tým klesl a na samotné dno.
Květen 1968: Třicet tisíc diváků okoval Hamár
Opět jsme postoupili, zvolali fanouci kody Plzeň v létě roku 1967 a od srpna se ve truncových sadech hrála po čtyřech letech nejvyí soutě. Mustvo se vak pralo celou sezónu o záchranu. U na podzim ve Vrovicích kodovka prohrála se Slavií 1:2 a kdy tohoto soupeře vítala v Plzni k odvetě, měla jetě velkou naději na udrení. Byl to jeden z klíčových zápasů, i proto se v hlediti tísnilo 30 000 diváků! Ani Slavia neměla jetě nic jistého, přece jen vak vlastnila o tři body víc ne Plzeň. Její trenér Vlastimil Chobot poslal do boje tým ve sloení Fr. Čaloun - Vacín, Plass, M. trunc, Bakič - Mysliveček, Michálek - Süss, Herbst (66. Kamír), Segmüller, Pokorný. Na druhé straně byli borci Hildebrand, Smolík, Nepomucký, Veselý, Hamár a dalí. kodovka podala jeden ze svých lepích výkonů. Praany v poli přehrávala, dostávala se i do vyloených ancí a jednu z nich ve 23. minutě proměnil Robert Segmüller ve vedoucí gól. Diváci jásali a čekali dalí góly. Co o to, ancí na ně bylo dost, ale brankář Vota v hostující svatyni doslova kraloval. Po změně stran by diváci rádi viděli pojiující gól. Ten vak nepřicházel a místo toho v 53 minutě Lukáč z nenápadné akce vyrovnal na 1:1. kodovka se dále hnala do útoku, potřebovala vyhrát. Vítězná branky vak padla na druhé straně. Pět minut před koncem Hamár po chybě obrany překonal Frantika Čalouna a Slavia vyhrála 2:1. Konec ligy přinesl do Plzně opět smutek, po roce se sestoupilo.
Srpen 1975: truncův pochod ke stovce
Takovým titulkem ocenily noviny dvougólový zásah populárního "Čápa" v domácím střetnutí s praskou Slavií v sezoně 1975 - 1976. Plzeňská koda u hrála mezi elitou čtvrtou sezonu v řadě a ve třetím kole přivítala doma Slavii před návtěvou 20 000 diváků. Před tím Plzeň jednou remízovala, jednou prohrála, zatímco Slavia měla na kontě dvě vítězství a vedla tabulku. Trenér Tomá Pospíchal věřil hráčům J. Čaloun - Sudík, Forman, Vojta, Michálek - Süss, Plass (85. Fojtík), Bican (65. Kapar) - St. trunc, Uličný, Vojáček. Hrál se atraktivní fotbal, oba celky vyznávaly útočný styl. Po dvaceti minutách Petr Uličný poslal do sóla Standu trunce, ten utekl vem a s přehledem překonal Stárka v brance. Ve druhé půli explzeňák Robert Segmüller nael Frantika Veselého, který vyrovnal na 1:1 a pod reflektory se rozpoutal urputný boj. Oba celky chtěly za kadou cenu vyhrát. Povedlo se to kodovce. Osmnáct minut před koncem Uličný vstřelil druhý gól a za chvíli přidal trunc třetí. Plzeň zvítězila 3:1 a Stanislavu truncovi chybělo do stovky pouhých pět gólů. Zdálo se, e do renomovaného Klubu ligových kanonýrů vstoupí brzo, leč k vytouené metě kráčel pomalu, krůček po krůčku. Stý gól vstřelil Interu Bratislava a v květnu roku 1977. A jak dopadla koda v sezoně 1975 - 1976? Nakonec brala třináctou příčku a Slavia skončila třetí, by do posledního kola měla anci na titul. Ten vak poprvé získal ostravský Baník po výhře 1:0 v posledním kole právě v Plzni.
Listopad 1988: Čtyři trefy do černého pokořily Slavii
V osmdesátých letech to bylo se kodovkou jako na houpačce. Jednou první liga, podruhé o soutě ní. Sezona 1988 - 1989 byla v roli nováčka prvoligová. Na podzim se Slavia vyhřívala na předních příčkách a v Plzni se ji tradičně konaly záchranářské práce. Ve třináctém kole bylo na Slavii ve truncových sadech zvědavo sotva 4 000 diváků. Ti, co nepřili vak museli litovat. Domácí pod vedením kouče Zdeňka Michálka ve sloení V. Lavička - Mejdr, J. Sloup, Mrázek, Smejkal - Paul, Vaák (85. Nicklas), Kovačič - Homola, Vaák, Vandas (76. Koc) rozpoutali na zeleném trávníku doslova uragán. Fandové i soupeř byli ve velkém oku. Z trestného kopu Jiří Sloup vstřelil rychlý první gól. Za chvíli el v ukázkové akci míč po ose Smejkal - Sloup - Sokol - Vaák a právě Roman Sokol hlavou v pádu vstřelil krásný druhou branku. A kdy po třiceti minutách hry překonal hostujícího gólmana Homola potřetí, byla Slavia zralá na ručník. Zadní řady kody vak polevily v ostraitosti a během dvou minut Váňa s Řehákem sníili na 3:2. Bylo zaděláno na veliké drama. Po obrátce vak domácí neponechali nic náhodě, dreli Slavii daleko od své branky a navíc v 62. minutě předvedl Jan Homola skvělé sólo, které zakončil umístěnou střelou a Plzeň zvítězila 4:2. Na jaře ale v Edenu prohrála 0:1, nakonec skončila předposlední a po roce sestoupila do druhé ligy. Slavia se umístila na osmé příčce.
Říjen 2010: Tři body z Edenu pomohly k titulu
Viktoria sehrála s praskou Slavií ve své bohaté a více ne stoleté historii velké mnoství utkání. Některé byly hodně důleité, například památné druholigové souboje o postup v sezoně 1964 - 1965, nebo líté boje o záchranu v sedmdesátých letech. Jiná střetnutí byla významná méně, ale jedno z nejvýznamnějích bylo v mistrovské sezoně 2010 - 2011 v novém praském Edenu. Znamenalo toti jeden z důleitých základních stavebních kamenů cesty k titulu mistra České republiky. Viktoria před utkáním vedla tabulku o devět bodů a svěřenci trenéra Pavla Vrby chtěli udret dosavadní neporazitelnost. Nahavené a na vítězné vlně vezoucí se mustvo lídra ve sloení Pavlík - Rajtoral, Navrátil, Bystroň, Limberský - Petrela (87. Brezinský), Rada, Horváth, Bako (69. Střihavka), Jiráček (80. Ďuri) - Rezek sice tentokrát nepředvedlo tak oslnivý ofenzivní výkon jako v předchozích utkáních, ale po taktické stránce zvládli hráči výkon na jedničku. Slavii prakticky nepustili do vyloené ance, přestoe si domácí před zápasem hodně věřili. U po sedmnácti minutách hry nařídil rozhodčí ve prospěch Plzně penaltu, Jan Rezek zachoval chladnou hlavu a poslal svůj tým do vedení. Stav 1:0 pro Viktorii se u nezměnil, přestoe domácí po přestávce hodně přidali na fotbalovosti. Jarní odveta v Plzni byla na rozsáhlý infarkt. Několik desítek vteřin před koncem Viktoria vyhrávala 2:0, ale během okamiku Slavia vyrovnala na konečných 2:2 a okovaní diváci přemýleli o tom, zda nečekaná ztráta bodů nebude znamenat i ztrátu nadějí na vytouený sen. To se vak nestalo a Viktoria Plzeň vybojovala první titul mistra republiky.
Listopad 2012: O výhře rozhodl vlastenec Hubáčka
Dalí cená výhra Evropskou ligou ozdobeného podzimu z cizího ligového prostředí. Kapitán Pavel Horváth z přímého kopu skvěle nacentroval na hlavu stopera Hubáčka a ten zakroutil míč do vlastní sítě. Gólman Čontofalský byl bez ance. Dalí gól u v Edenu nepadl a Viktoria si připsala na konto velice cenné tři body. Slavia se sice snaila alespoň vyrovnat, právě slavila 120 let od zaloení klubu, ale vzorná defenzíva plzeňského týmu ji k brance příli nepoutěla. Jak to viděl trenér Pavel Vrba? "V prvním poločase to byl líbivějí fotbal ne po přestávce. Za stavu 1:0 jsme hráli ze zajitěné obrany a snaili se o brejky, Slavii jsme ale do ničeho nepustili. Vyhráli jsme i druhý zápas za sebou venku a to je pro nás hodně důleité." Kolo před tím Viktoria toti zvítězila 1:0 v Českých Budějovicích a est bodů z venku, to se počítá. O úspěch na půdě seívaných se zaslouila sestava Kozáčik - Řezník, Čiovský, evinský, Limberský - Horváth, Darida (90. Hejda) - Rajtoral (87. Malakjan), Kolář, Ďuri - Bako (81. Procházka). Utkání bylo součástí třináctého kola a pohled na tabulku Gambrinus ligy říkal, e Viktoria je v tabulce na třetí příčce, bodík za Olomoucí, Jabloncem a o bodík před Spartou.