Působil v Chelsea i Manchesteru City. Nyní Anglii vyměnil za plzeňskou Viktorii, kde se stal hlavním skautem. Přinášíme slíbený velký rozhovor s JANEM ŘÍČKOU přímo ze španělského Benidormu.

K Plzni vás pojí poměrně silné pouto, že?

Prožil jsem tady krásná léta na vysoké škole, studoval jsem Pedagogickou fakultu, bydlel na borských kolejích a krásně si tahle studentská léta užíval. Mám na to všechno příjemné vzpomínky.

A taky fotbalové…

Byl jsem odchovancem TJ Sušice, kde do dneška bydlím. Hráli jsme tehdy nejvyšší žákovskou soutěž, což byl krajský přebor, nebyla žádná žákovská liga. Plzeň byla vždycky o parník nejlepší a my jsme skončili jednou za ní na druhém místě. To pro nás byl fantastický úspěch.

Tehdejší zázemí Viktorky však bylo úplně jiné než dnes.

V Luční ulici byla legendární dřevěná tribuna, tráva žádný šlágr, uprostřed tráva netráva přezdívaná "tankodrom" a na konci nechyběla škvára, které jsme si i v Sušici užili až až…

Vzpomenete si na to, když se dnes rozhlédnete kolem Doosan Areny?

Určitě. To, co se tady povedlo vybudovat…to je přesně jako ten dokument od Petra Větrovského Zázrak ze západu. Máme útulnou moderní Doosan Arenu, tréninkový areál v Luční ulici, kde jsou daleko kvalitnější povrchy než u většiny prvoligových stadionů, teď k tomu nová budova pro mládež. Považuju za naprosto mimořádné, co se tady povedlo pod panem Šádkem ve spolupráci samozřejmě s městem a celý krajem vybudovat. Smekám před všemi, kteří se na infrastruktuře podíleli.

Je to srovnatelné se zahraničím, kde jste dlouho působil?

Když jsem přišel do Chelsea, už byli v tréninkovém areálu v Cobhamu, ale i A mužstvo ještě přežívalo v takových stavebních buňkách. Začínali ale s výstavbou a dneska je to pohádkové tréninkové centrum se třiceti hřišti. Vzpomínám, že i mládež Tottenhamu hrávala na takové křivé louce s brankami. V krátké době se vše měnilo, prakticky každý klub vybudoval tréninkové areály do nejmodernějších podob. V Plzni jsou ale podmínky skvělé. Nikdo se nemůže vymlouvat, to rozhodně ne.

Viktorka se při své druhé účasti v Lize mistrů utkala s tehdy vaším Manchesterem City. Jak na to vzpomínáte?

Ve skupině byl tehdy ještě Bayern a CSKA Moskva. A já dostal za úkol na Viktorku a CSKA připravit trenéru Pellegrinimu rozbor. Detailně jsem popsal každého hráče. Sportovní ředitel mi tehdy řekl, že mi asi bude muset pohrozit, moc se mu to nezdálo. Ale trenér Pellegrini přišel s tím, že to byla do puntíku pravda, že má Viktorka opravdu skvělé hráče. Navíc jsem upozorňoval, že v Plzni je sice menší stadion, ale s výbornou kulisou a soupeřům se tam nehraje moc dobře. I když zpětně, upozorňovat hráče Premier League na atmosféru jsem asi nemusel. (směje se)

Vybudovala si Viktorka ve fotbalové Evropě respekt?

Zcela určitě a poprávu. Vždyť byla čtyřikrát v Lize mistrů! A letošní Konferenční liga? Jedenáct výher a jedna remíza, to je něco mimořádného, od trenéra Miroslava Koubka a jeho týmu hotový majstrštyk. A ještě přidám jeden osobní postřeh. Když se hrálo s Bayernem doma, na německé televizi ukázali záběr z výšky na Doosan Arenu. K tomu přidali komentář, že stadion pro Ligu mistrů není úplně největší. Na to ale zareagoval tehdejší prezident Bayernu Franz Beckenbauer: „To možná jo, ale hrací plocha je lepší než v bundeslize, takové zprávy mám od naší výpravy.“ Od takového člověka to byla pocta jako hrom.

Během vašeho působení v Manchesteru City jste přivedl řadu hráčů. Na který příchod jste nejvíc hrdý?

Asi nejznámější jsou příchody Kevina de Bruyneho nebo Haalanda, o tom se nejvíce mluví. Ale já třeba řeknu jiné jméno. Brazilského záložníka Fernandinha, kterého jsem doporučil ze Šachtaru Doněck. Nikdo ho moc neznal, rozdíl mezi ligovými soutěžemi byl obrovský. A co si budeme povídat, defenzivní záložník tolik neoslní jako nějaký kanonýr. Ale on byl neskutečně kreativní a na konci sezony ho dvě významná anglická média označila za přestup sezony. To mě, přiznám se, zahřálo.

A jak to bylo s De Bruynem?

U Kevina to bylo složitější. První anglické angažmá v Chelsea pro něj nebylo dobré, odešel do Brém, pak do Wolfsburgu. A v Anglii drží nepsané pravidlo, že když se hráč v Premier league neuplatní, tak se za ním zavře voda. Já na něm ale v bundeslize viděl skvělé výkony, efektivitu a začal jsem ho doporučovat natvrdo. I moji kolegové byli spíše proti, tvrdili, že v Anglii nic nepředvedl…dal na mě až sportovní ředitel Begiristain, který to vše pozorně četl. Do City přišel De Bruyne za částku přes padesát milionů liber, experti si klepali na čelo. Víte, jak jsem byl při prvním zápase nervózní? Kamera ho zabrala ještě v tunelu a hned se řešily ty peníze. Ale on byl hned od začátku fantastický.

Co vlastně obnáší vaše práce? Tisíce nalétaných kilometrů…

Ano, samozřejmě. Když je potřeba, hned se vyrazíte na vytipované hráče podívat. Ale dnes je to trochu snazší, existují systémy, které shromáždí všechny televizní zápasy na jedno místo. Přece jen cestování je nákladné na finance i čas a ten občas lze využít efektivněji. Mně nedělá problém nasledovat si hráče z televizního zápasu.

Manchester City jste nyní vyměnil za Viktorii Plzeň. Mění se pro vás něco na stylu vaší práce?

Skauting je všude stejný. Jen logicky budete hledat trochu v jiném segmentu. Velkokluby ve světe dnes koupí hráče za více než 100 milionů eur. Takže ta práce je pro mě stejná, možná ještě o kus náročnější. Někdo se vám bude líbit, ale na trhu nejste sám, bude se líbit určitě i konkurenci doma i v zahraničí. A naším cílem je, abychom tyto hráče našli a když to bude dávat smysl, dokázali je pro nás získat. Viktorka vyrostla pod vedením pana Šádka na klub mezinárodního formátu a prostě potřebuje najít a vychovávat kvalitní hráče.

Dělá vám radost, když v prvním týmu vidíte řadu odchovanců?

Sýkora, Šulc, Hranáč, Baier, Paluska, Hašek. Ano, to je skvělá zpráva, výsledek kvalitní práce a odměna pro trenéry akademie FCVP. Jak jsem zmínil, podmínky jsou v Plzni skvělé, když k tomu přidáme kvalitní práci, lidský potenciál a najdeme v celém regionu ty největší talenty, máme šanci vychovat další hráče třeba navázat na Pavla Nedvěda a Petra Čecha, kteří také vzešli z plzeňské mládeže.

Tato všechna jména by měla být skvělým příkladem a obrovskou motivací.

Nechat se inspirovat a tvrdě makat. Generace je dnes trochu komfortnější, musíme dětem vysvětlit a přesvědčit je, že k úspěchu vede jen tvrdá práce a oddanost sportu. To je náš společný úkol.

Co byste si přál?

Aby měli fanoušci Viktorie zase radost. Jako tomu bylo na podzim, kdy jsme zvládli šest výher v Konferenční lize. A aby týmu fandili a podporovali ho. Už se na to Plzeňský jaro těším.

A když se bude klukům i Viktorii dařit, může vám někdo z Manchesteru nebo z jiných klubů zase zavolat a zeptat se na nějakého hráče?

To je jasné, mám hodně známých, kolegové volají a ptají se. Když postavíte osmnáctiletého gólmana do evropského zápasu a on vychytá čisté konto, tak to zaujme opravdu každého. To se objeví v reportu všech velkých klubů, tím jsem si jistý. Nebo čísla Rafia Durosinmiho.

Povídejte.

Během podzimu nastala situace, kdy byl v jedné statistice na Transfermarktu nejproduktivnější hráč napříč soutěžemi v celé Evropě. Šlo o góly a asistence u hráčů do dvaceti i jednadvaceti let. Druhý byl Jude Bellingham z Realu Madrid a třetí Florian Wirtz z Leverkusenu. Škoda, že ho pak zastavilo zranění. Ale on je mladý, zase mu to bude pálit. Jen jsem chtěl ukázat, že i takové statistiky všichni skauti pozorně sledují. A když mezi nimi budou vidět i naši hráči, bude to skvělé.