V sezoně 1964 - 1965 hraje tehdejší Spartak Plzeň podruhé za sebou druhou ligu a tajným přáním všech je postoupit opět mezi elitu. Od zahájení se drží v čele tabulky a pronásleduje ho jediná Slavia Praha. Dvě kola před koncem podzimu mají plzeňští borci náskok jediného bodu a Slavia přijíždí do města piva k přímému souboji.

Rok před tím to měl být v Edenu definitivní pohřeb, otevřeně se hovoří o tom, že Dynamo Praha zřejmě zanikne. Fotbalu milovní literáti, spisovatelé, básníci, ale také herci, příznivci červenobílých barev však ustavili Odbor přátel Slavie, prosadili návrat k původnímu historickému názvu Slavia a hlavně sehnali finance, za které nakoupili kvalitní hráče.

Listopadovou uplakanou neděli jede sešívané do Plzně povzbudit pětatřicet autokarů a stovky osobních aut, dohromady na pět tisíc fanoušků. Stíhací závody mezi Spartakem a Slavií jsou v popředí zájmu celé republiky, už před týdnem sleduje výhru Plzně 3:2 na Žižkově přes deset tisíc lidí. A teď se jich ve Štruncových sadech sejde 25 000. Vytvoří prostředí, jaké oběma rivalům závidí celá republika. Ani jedno z mužstev nezůstane na chviličku bez hlasité podpory.

Těžký boj na záludném a promáčeném terénu je neúprosný od první do poslední minuty. Jako by ožila stará sláva tradičních soubojů Slavie a Viktorie před lety. Spartak v sestavě Fr. Čaloun - Vacín, Kasík, Mudra - M. Štrunc, Bíba - St. Štrunc, Lopata, Bohatý, Böhm, Silnický (65. Homola) se v prvním dějství překvapivě většinu minut brání. Slavia v sestavě Ledecký - Lála, Hildebrand, Mittelbach - Vlasák, Prykryl - Urban (65. Topor), Šindelář, Nepomucký, Uldrych, I. Kopecký je kombinačně lepší, ale do šancí se nedostává.

Spartak však po obrátce rozehrává partii krásného a útočného fotbalu. Po hodině hry střílí i rozhodující jedinou branku utkání. Po faulu Zdeňka Mittelbacha zahrává Zdeněk Böhm ze strany trestný kop, na ideální centr si nabíhá Stanislav Štrunc a nezadržitelně hlavou překonává Josefa Ledeckého v brance Slavie. Výborně hrající Plzeň má další šance, sudí odpouští Pražanům dvě penalty za ruce ve vápně. Na rozbahněném trávníku řádí především technicky vybavený útočník Zdeněk Bohatý, ale další gól už nepadne - konec 1:0!

Atmosféru si po utkání pochvaluje i mezinárodní rozhodčí Karol Galba z Bratislavy. „Byl to úžasný souboj. Plzeň byla hlavně druhou půli lepší, vyhrála zaslouženě. Obdivuji Bohatého, který byl především v závěru skvělý." Slávisté sportovně přiznali kvalitu soupeře. Za všechny to vyjádřil stříbrný obránce z MS v Chile Jan Lála. „Gratuluji. Plzeň byla lepší a mohla dát víc gólů. Měla kopat dvě penalty," přiznává.

Pochvalu svému mužstvu vysekne i trenér Gustav Moravec: „Kluci dřeli do úmoru a výhru si zasloužili. Stejně tak si skvělí diváci zaslouží první ligu." Ti plzeňští se jí nakonec ještě nedočkají. Plzeň sice přezimuje v čele druholigového pelotonu, ale na jaře je všechno jinak. Slavia se dotáhne na první příčku a definitivně plzeňský odpor zlomí v Edenu, kde před rekordní druholigovou návštěvou 40 000 (!) diváků a za asistence televizních kamer poráží Spartak 4:1.

Ten si musí na postup počkat do roku 1967, kdy už pod názvem Škoda mezi elitu konečně zamíří. Nikdy však na druhou ligu nechodilo tolik diváků jako tenkrát. Autor těchto řádek byl mezi nimi a viděl oba zápasy na vlastní oči. Byl to pro něj krásný a nezapomenutelný fotbalový zážitek.

PAVEL HOCHMAN

Popisek fotek

1. Stanislav Štrunc hlavičkuje naprosto přesně a střílí jediný gól utkání. Pražané v sešívaných dresech Jiří Hildebrand a František Šindelář jsou v roli diváků.

2. Šastný střelec Stanislav Štrunc v objetí spoluhráčů, ještě přibíhají Bohumil Mudra a Václav Kasík.