Po podzimní části ČFL - skupiny A se béčko Viktorie nachází na první místě tabulky společně s rezervou Táborska, která má stejný počet bodů. Hlavní trenér B-týmu FCVP Josef Parlásek v rozhovoru shrnul celou podzimní část, mluvil přechodu z dorostu do mužského fotbalu nebo naznačil cíle do jara.

Jak náročný podzim to pro Vás byl?

Řekl bych, že to bylo stejné, jako každý půl rok. V létě se vyměnila spousta hráčů, měli jsme nějaké odchody a příchody. V průběhu sezony nás doplňovali hráči z A-týmu. Myslím, že se tenhle podzim nijak nevymykal předchozím sezonám.

Zmínil jste příchody. Do kádru přišli kluci z devatenáctky, jak se zabydleli?

Každý trochu jinak. Například Dominik Šustr, který s námi již na jaře trénoval, ale zápasy hrál za U19, pravidelně nastupoval v základní sestavě. Ostatní postupně čekali na větší šanci. Další, kdo se probojoval do základní sestavy, byl Adam Šmíd, bohužel se v zápase s Domažlicemi zranil. Následně Martin Šot. Řešili jsme otázku levého obránce. Věděli jsme, že v devatenáctce na této pozici hrál a zkusili jsme ho tam. Uchytil se. Dostával se do toho také Daniel Suchý, který si z devatenáctky přinesl zranění trvající dva a půl měsíce. Skok z dorosteneckého do dospělého fotbalu není jednoduchý a myslím, že se kluci velice dobře adaptovali.

V čem tkví náročnost přechodu z devatenáctky do B-týmu?

Největší rozdíl je určitě v soubojovém chování, způsobu hry a celkové náročnosti utkání. Když hrajete v dorostu, hrajete s ročníkově stejně starými spoluhráči a protihráči. V B-týmu se kluci poprvé ve svých kariérách potkají s různě starými spoluhráči a hlavně protihráči. Kabina B-týmu se už ročníkově prolíná, i když máme pořád hodně mladý tým. Nastupujete proti hráčům, kteří jsou většinou starší a zkušenější, už mají něco odehráno.

Sezona začala vítězstvím v Hostouni 4:2, pak ale přišly dvě porážky po sobě. Jak těžké je se s tím vypořádat takhle z kraje podzimu?

Důležité je nepanikařit. Náš plán je dlouhodobý, jdeme krůček po krůčku a patří k tomu i porážky. Je potřeba se z nich ponaučit. Každý zápas byl úplně jiný. Proti Českým Budějovicím nás doplnilo hodně hráčů z A-týmu a měli jsme v úvodu dvě nebo tři velké šance, které jsme neproměnili. Poté soupeř udeřil z každé akce, kterou si vypracoval. Naopak na Dukle jsme hráli bez hráčů z A-týmu. Podali jsme velmi dobrý výkon, ale nebyli jsme efektivní ve finální fázi. Dukla měla v týmu asi pět hráčů z áčka a ti utkání rozhodli.

Následně přišlo utkání s Admirou, které jsme jasně vyhráli, a tím se nastartovala série vítězství. Během ní se neustále projevovala týmovost a velký charakter..

Zápasy bych určitě rozdělil na ty bez hráčů áčka a s nimi. Vždy bylo důležité na to umět reagovat. Když dorazili hráči A-týmu, vždy nám pomohli, a to hlavně z hlediska ofenzivy, kde byla vidět obrovská kvalita. V momentě, kdy tam nebyli, zápasy jsme uhrávali týmovostí, pracovitostí a dobrým nastavením. Každý zápas je jiný, ale samozřejmě jsme rádi, že jsme to za každé situaci zvládali. Obě situace jsou dobré a kluci z áčka se vždy dobře napojili na energii týmu.

Do konce první části sezony přišly dvě ztráty, a to doma s Motorletem a na hřišti Táborska..

Mrzí nás obě porážky. Oba zápasy jsme prohráli 0:1 gólem ze standardní situace. Něco jiného je dostat gól ze hry, kdy soupeř vytvoří hezkou akci, ale standardku bychom si měli uhlídat. Mrzí nás, že jsme se nedokázali prosadit gólově, bez toho nelze zápasy vyhrávat. Je to taková daň za mládí, zkušenější tým by si to mohl ohlídat a z těchto zápasů vytěžit alespoň remízu. V konečném zúčtování můžou tyto body hrát důležitou roli. Získáváme zkušenosti, jsme v tom všichni jako tým.

Podruhé po sobě jsme dokázali rozhodnout derby s Domažlicemi v závěru. Ukazuje to dobré nastavení týmu, když si jde pro vítězství za každou cenu?

Jednoznačně ano. Musím vyzdvihnout nastavení a morálku našeho týmu, protože to je na opravdu vysoké úrovni. Na rovinu řeknu, že bych si někdy od hráčů představoval větší individuální kvalitu, ale jinak má tým obrovskou sílu, společně jsme silní. Přístup hráčů k tréninkům a zápasům je na vysoké úrovni a je to samozřejmě dobře. Doufám, že si to udržíme a přeneseme si to do jarní části soutěže. Pracovitost fotbal vždycky odmění a je třeba jít štěstí naproti. Kluci se snaží být profesionálové, kterými chtějí být ve svých dalších kariérách. To nás pak v zápasech odměňuje.

V celkovém součtu, jste spokojený s průběhem podzimní části soutěže?

Vzhledem k prvnímu místu v tabulce, byť neúplně, ale samozřejmě spokojení jsme. Před sezonou dochází k obměnám v kádru a jí si vždy přeju hrát nahoře. Pro nás je důležitá cesta, jak budeme dosahovat vítězství, a v naší hře musí být vidět věci, na které se zaměřujeme v tréninku. Jsme rádi, že jsme nahoře a nemusíme se strachovat někde v dolních patrech tabulky.

Během podzimu se zranil kapitán Dominik Fišer. Byla to ztráta nejen stopera, ale také osobnosti a lídra týmu. Je těžší se vypořádat se ztrátou kapitána?

Roli kapitána museli převzít jiní hráči, ať už třeba Šimon Planeta nebo Filip Lörincz. Oba si s tím poradili velmi dobře. Dominik Fišer dlouhodobě patří k pilířům týmu, aktuálně je to náš nejstarší hráč. Z hlediska organizace defenzivy je to pro nás opravdu velmi důležitý hráč. V tomhle případě Fíša hodně chyběl. Hlavně v zápasech, kde jsme dostávali góly po standardních situacích. Od nás trenérů má na starosti organizaci a je v tom silný a platný.

Na gólech se podílí celý tým. Je podle Vás pozitivní, že se každý z týmu dokáže prosadit, nebo naopak to vidíte spíše negativně, že nemáte k dispozici jednoho odskočeného střelce?

Obojí. Nedokážu říct jednu variantu. Asi bychom chtěli jednoho odskočeného střelce, protože chceme, aby se hráči posouvali dál a byli rozdíloví. Kdybychom byli ustálený tým dospělých, který je dlouho pospolu, asi řeknu, že je skvělé se o góly dělit. Chceme vychovávat zajímavé a individuálně dobré hráče. Když budete dávat hodně gólů, určitě na sebe upozorníte a bude o vás zájem.

Béčko je úzce propojené s prvním týmem.

I pro hráče to musí být obrovská škola, když s nimi najednou hrají borci, kteří mají ligové tituly, hráli Ligu mistrů. Může jim to hodně pomoci. Rozhodně je pak zajímavé pozorovat, jak se kluci z béčka vypořádají s tou situací a jak se chovají k hráčům áčka. Jestli je tam příliš velký respekt nebo naopak se tím vybičují k lepším výkonům.

Krátce po začátku nového roku startuje příprava. Máte něco, na co byste se chtěli zaměřit?

Pokračujeme v nastolené cestě. Máme nastavený tréninkový plán, ve kterém budeme pokračovat. V přípravě přibudou kondiční tréninky, ale jinak jedeme ve stejném rytmu a navážeme na podzimní část. Hráče chceme individuálně a týmově rozvíjet.

S jakými cíle půjdete do jarní části sezony?

Od prvního dne přípravy budeme pracovat na sto procent a z naší cesty neuhneme. Chceme se ve všem zlepšovat a posouvat. A když budeme dobře nastavení, zákonitě se dostaví i výsledky. Chceme hrát co nejvýše a udělat vše pro to, abychom na první příčce zůstali i v konečné tabulce. O postup se porveme!

Těšíte se na volno?

Víceméně se spíše těším na začátek přípravy. Já to takhle mám, stačí mi pár dní odpočinku a už se těším, až to zase začne. Máme vše naplánované, na programu jsou také zajímavé přípravné zápasy.