B-tým Viktorie Plzeň se v této sezoně umístil na čtvrtém místě a patřil k nejvíce ofenzivním týmům v ČFL. Jak viděl uplynulou sezonu hlavní trenér naší rezervy nebo na jaké zápasy bude vzpomínat? Přinášíme vám rozhovor s Josefem Parláskem.

U B-týmu jste letos odtrénoval svou třetí sezonu. Jaká pro Vás byla osobně?

Podobná jako ty předchozí. Snažíme se vždy hráče posouvat, zlepšovat jejich výkonnost a individuální kvality. Logicky tedy dochází i k hodně změnám.

Sezonu jste zakončili na čtvrtém místě. Jste spokojený?

Určitě ano. Z hlediska tabulky je čtvrté místo velmi dobré umístění. Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že budeme čtvrtí, tak bych to bral.

V tomto ročníku bylo béčko nejsilnější na domácí půdě. Hraje tam roli kouzlo Luční ulice?

Myslím si, že ano. Hlavně hřiště číslo jedna, na kterém hrajeme, je vynikající. Lidi, kteří se o něj starají, zaslouží velkou pochvalu. Kvalita toho povrchu a prostředí hraje určitou roli. Pro nᚠzpůsob hry je důležité, že je hřiště v perfektním stavu.

Zápasy naší rezervy jsou většinou hodně gólové, což se určitě líbí fanouškům, kteří chtějí vidět spousty branek. Jaké je to pro Vás, jako pro trenéra?

Je to dáno také způsobem hry. Snažíme se tlačit do ofenzivy. Samozřejmě ten tým je mladý a nezkušený, přicházejí chyby, a tím vznikají okýnka vzadu. Je to o zkušenostech, ta hraje velkou roli. Jak jsou mladí kluci nezkušení, chtějí za každou cenu uhrát míč. Naši soupeři mají ve svých řadách zkušené hráče, kteří například hráli i vyšší soutěže a v momentě, kdy jim nabídneme šanci, tak ji využijí. Víceméně celý tento rok to nebylo o tom, že soupeři mají hodně šancí. Většinou měli jednu nebo dvě a tu proměnili. Naopak hodně gólů dáváme, ale mohlo jich být daleko více.

Na jaký moment z této sezony budete nejraději vzpomínat?

Napadají mě tři momenty. Vždycky je skvělý, když se podaří porazit dobrý soupeř po dobrém výkonu. Během podzimu mě napadá domácí vítězství 2:1 nad Domažlicemi. Na jaře poté, když jsme v Domažlicích v poslední minutě otočili vývoj zápasu a dali jsme gól na 3:2. Tam byla obrovská euforie. Třetí moment je domácí zápas se Slavií B, která do té doby měla sérii čtyř vítězství bez obdržené branky. My jsme je dokázali porazit 2:1 po velmi dobrém výkonu, což mě těší.

Béčko je tvořeno hlavně z mladíků, každý rok do něj přijdou hráči z naší devatenáctky. Jak se kluci sžívají s dospělým fotbalem?

Každý trochu jinak. Za mě je to obrovský skok. Jsem toho názoru, že je to větší skok, než když jdou ze žáků do dorostu. Někdo si na to zvykne rychleji, někdo pomaleji. To je ale cílem B-týmu, aby se kluci adaptovali v dospělém fotbale a ideálně se přes B-tým posunuli dál.

V zimě převzal roli kapitána Dominik Fišer. Jak se popasoval s rolí lídra týmu?

Řekl bych, že velmi dobře. I když je Dominik ročník 2001, tak je to nᚠnejzkušenější hráč a řekl bych, že na hřišti i v kabině funguje velmi dobře.

Nejlepším střelcem týmu byl s jedenácti zásahy Adam Vrba. Co říkáte na jeho sezonu?

Adam i v minulých sezonách patřil k našim nejlepším střelcům a samozřejmě jsme rádi, když útočníci dávají góly. My trenéři vždy útočníkům připomínáme, že je důležité mít i statistiky a být vidět tím, že dávají góly. Je to přesně to, co po útočnících chceme. Co se týče Adama, jsem rád, že dal jedenáct branek, ale na druhou stranu jich mohlo být více.

Dlouho se trápil se zraněním brankář Jiří Vlček. Na jaře se vrátil a v zápasech, ve kterých nastoupil, odváděl skvělé výkony, souhlasíte?

Určitě. Podával dobré výkony. Neustále s ním komunikujeme, řešíme spolu co je dobré, co by se dalo zlepšit. Na to, že dlouho nechytal, tak zápasy zvládal velmi dobře.

Obě západočeské derby s Domažlicemi béčko zvládlo vítězně. Jak moc tě to těší?

Já to nevnímám jako derby, ale spíše tak, že Domažlice mají velmi kvalitní tým. Já jsem vždy rád, že se s těmi nejlepšími týmy dokážeme konfrontovat. Když hrajeme v Domažlicích, kde je to bouřlivé prostředí, tak jsem vždy rád, že to kluci zvládnou. Teď na jaře při nás stálo i štěstí a vyhráli jsme tam. Kluci si za tím šli a vybojovali to.

Ten zápas v Domažlicích, o kterém mluvíte, byl hodně emotivní. Povedlo se otočit skóre z 1:2 na 3:2 v samém závěru. Co jste v tu chvíli zažíval?

Vždycky, když otočíte utkání v poslední minutě, tak je to obrovská euforie. Byl to skvělý moment. Bylo vidět, že hráči měli obrovskou radost. Pro mě osobně jsou tyhle momenty dobíjecí baterky. Jsou to cenné chvíle, které dodávají obrovskou energii.

V A-týmu máme Robina Hranáče, Pavla Šulce, Jana Palusku a Viktora Baiera, kteří prošli naší mládeží. V sezoně trenér Koubek několikrát nominoval naše mládežníky do zápasů. Trojici Deml, Doubek a Lörincz nominoval do domácího zápasu s Fiorentinou. Je to důkaz, že vychováváme výborné hráče?

Jednoznačně, a to máme ještě spoustu hráčů, kteří prošli mládeží nebo B-týmem a jsou na hostování v jiných klubech. Já věřím, že práce, kterou odvádíme s trenéry je dobrá. Pro každého je těžké naskočit do toho prvoligového kolotoče, natož do týmu, který hraje evropské poháry. Když budu mluvit za všechny trenéry mládeže, tak je to jednoznačně nᚠcíl. Chceme kluky vidět v A-týmu běhat po ligových trávnících. Troufnu si říct, že naše práce je velmi dobrá. Ve finále ale stejně záleží na samotných hráčích, aby byli v pravý čas připraveni a svou šanci využili.