B tým Viktorie se průběžně nachází na deváté příčce ČFL A. Podle jeho trenéra Josefa Parláska by na tom ale jeho mužstvo mělo být mnohem lépe. Herně se béčku totiž daří, ale často přichází o body vinou špatné produktivity. Nejen na toto téma se rozpovídal v našem rozhovoru.

Na začátek se vrátíme k nedělnímu zápasu s Povltavskou FA, který jste vyhráli 2:0. Jak ho hodnotíte?

Odehráli jsme velmi dobrý první poločas, Hráli jsme v pohybu, dobře jsme kombinovali a dostávali jsme se do šancí. Na začátku druhého poločasu se hra vyrovnala a domácí se dostali sice do jediné, ale obrovské šance, při které nás podržel náš brankář Mrózek. Důležitý byl náš druhý gól, který nás přiblížil k vítězství, které dle mého názoru bylo zasloužené.

Soupeř hrál hodně tvrdě, hned sedm jeho hráčů vidělo žlutou kartu…

A to si myslím, že jich mohli mít ještě víc, hlavně zkraje zápasu. Často byli pozdě v soubojích a pramenily z toho ostré zákroky. Pak navíc byli frustrovaní, protože jsme je jasně přehrávali a oni kromě jedné hlavičky neměli vůbec nic. Na jednu stranu se hráči musí s tvrdou hrou soupeře vyrovnat, ale na stranu druhou je na hřišti rozhodčí, který by měl nepřiměřené zákroky trestat.

Teď už ale obecněji. Jaké jste měli cíle do této sezony?

Z hlediska tabulky jsme si žádný cíl nedávali. Hlavní je pro nás hra a rozvoj mladých hráčů, protože ten tým je extrémně mladý. Možná celkově z ČFL úplně nejmladší.

Na jaře jste zažili tři smolné zápasy: 1:1 s Admirou, 0:1 s Motorletem a 1:1 s Královým Dvorem, přičemž jste pokaždé přišli o body inkasovanou brankou v 91. minutě. Jak jste se při tom cítil?

V danou chvíli je to samozřejmě vždycky nepříjemné, protože chceme každý zápas vyhrát a k tomu vedeme i hráče, chceme je naučit mít DNA vítězů a zápasy zvládat. Ty pocity se mísí, nejsilnější je zklamání, ale když to potom člověk bere s nadhledem, tak jsou to dobré zkušenosti, které ty kluky mohou posouvat dál. Všechno se podle mě děje z nějakého důvodu.

Čím si vysvětlujete ty góly v nastavení?

Jednoznačně nezkušeností. Když je v ten daný moment v sestavě šest hráčů dorosteneckého věku, tak je to složité. Když srovnám dorostenecký a chlapský fotbal, tak z hlediska soubojů, standartek atp. je to úplně o něčem jiném. Pro naše mladé hráče je to velká škola.

Který zápas z jarní části vás dodnes nejvíce straší?

Když bych měl vybrat jeden zápas, tak to budou Domažlice (B tým prohrál 1:3), proti nimž jsme do prvního inkasovaného gólu byli lepší, měli jsme spoustu brankových příležitostí, ale pak jsme dostali dva nesmyslné góly a už to bylo složité.

A který byl naopak nejpovedenější?

Myslím si, že herně to bylo ve všech zápasech podobné. Ve většině z nich jsme byli lepší, kombinačně, pohybem, jen tomu chyběly góly. Já to jaro, potažmo celou sezonu, hodnotím ze dvou úhlů pohledu: jeden jsou výsledky, které jsou samozřejmě první věc, podle které to každý hodnotí a my chtěli a měli získat více bodů. Ale pro mě je priorita to, že se hráči vyvíjí, že mužstvo našlo svou tvář, že se prezentujeme nějakým stylem a hráči se zlepšují. A věřím, že pokud půjdeme touhle cestou, tak se ty výsledky dostaví.

Co je podle Vás největší slabina týmu?

Řekl bych, že neefektivita a nezkušenost. Chybí nám v týmu dva nebo tři zkušenější starší hráči, kteří by byli schopni ať už herně, tak psychologicky mužstvo povzbudit, nebo naopak zklidnit. Je to vidět u těch ostatních béček, které tam mají i hráče s prvoligovými zkušenostmi. A co se týče té efektivity, tak ti kluci, kteří se do šancí dostávají, toho moc v dospělém fotbale odehráno nemají a potřebují čas na to, aby začali ty góly dávat. A já věřím, že je dávat budou.

A přednost?

Co je naší nevýhodou je naopak i výhodou – mládí. Hráči jsou plní energie a elánu a jsou schopni hodně běhat a dobře kombinovat.

V B týmu se už z principu kádr hodně točí. Kdo tvoří základní kostru mužstva, která je stabilní?

Nejvíc nastupoval stoper a kapitán Fišer a ve středu zálohy Pešek, Sojka, Gaszczyk, potažmo Kodýdek. Tito hráči jsou základní osou týmu. Jinak se hráči hodně střídají, a to třeba i vinou zranění nebo tím, že jsou díky své šikovnosti povoláváni do mládežnických reprezentacích. Během repre srazů nám pak logicky chybí.

Jak vnímáte přínos hráčů z A týmu?

Když přijdou kluci z áčka, tak přijde kvalita. Vždycky je důležité, kolik jich přijde. Když jich přijde víc, tak ti hráči, kteří celý týden trénují a připravují se na zápas, logicky místo v sestavě nemají. Ideální počet jsou podle mě jeden dva.

V neděli Vás čeká přibramské béčko, máte na něj náskok tři body, takže důležitý zápas. S čím do něho půjdete?

Záleží, s čím přijedou, ale mohl by to být hezký a kvalitní fotbal. Doufám, že nebudou zalézat a budou chtít hrát. V tom by to mohlo být jiné oproti jiným zápasům, kdy hrajeme do zahuštěné obrany a dobýváme soupeře.

A s čím půjdete do zbytku sezony?

Cíl je pořád stejný: udržet si výkonost, hrát aktivně, dostávat se do šancí. Věřím, že tahle cesta je správná a je jen otázkou času, kdy nám tam ty góly začnou padat a hráči se budou zápas od zápasu, situaci od situace zlepšovat a nabírat zkušenosti. Musíme dál poctivě trénovat, dobře se připravovat na zápasy odmakat je, plnit to, co jsme si řekli, abychom potom ze zápasů odcházeli s pocitem, že jsme udělali maximum pro to, abychom byli úspěšní. Hráči velmi dobře trénují, herně je to slušné, jen to potřebujeme protrhnout gólově.