Jeden z nejslavnìjších klubù Balkánu, vítìz Poháru mistrù evropských zemí a bouølivá Marakana, která má své pevné místo také v historii èeského fotbalu. Viktorii èeká v play-off Evropské ligy atraktivní souboj s Crvenou zvezdou.

Balkánský gigant s evropským triumfem

Crvena zvezda byla založena 4. bøezna 1945 a postupnì se vypracovala mezi nejúspìšnìjší kluby bývalé Jugoslávie i celého Balkánu. Bìhem své historie nasbírala desítky domácích trofejí a pravidelnì se pøedstavovala také na evropské scénì.

Nejslavnìjší kapitolu své historie napsala v roce 1991. Tým plný výrazných osobností v èele s Robertem Prosineèkim, Dejanem Saviæeviæem, Sinišou Mihajloviæem nebo Darkem Panèevem prošel až do finále Poháru mistrù evropských zemí. V italském Bari zdolala Zvezda po penaltovém rozstøelu Olympique Marseille a poprvé a dosud naposledy vystoupala na evropský klubový vrchol. Ještì v témže roce pøidala triumf v Interkontinentálním poháru, když v Tokiu porazila Colo-Colo 3:0.

Úspìšná je Crvena zvezda také v moderní éøe. Na domácí scénì patøí dlouhodobì k dominantním týmùm a pravidelnì sbírá mistrovské tituly i domácí poháry. Zároveò je èastým úèastníkem evropských soutìží, kde tìží také ze svého bouølivého domácího prostøedí.

Marakana. Místo, které zná každý èeský fanoušek

Jedním z nejvìtších symbolù Crvene zvezdy je její stadion Rajko Mitiæ, kterému prakticky nikdo neøekne jinak než Marakana. Otevøen byl v roce 1963 na místì pùvodního stadionu Zvezdy a v dobì své nejvìtší slávy dokázal pojmout pøes 100 tisíc divákù. Právì svou velikostí pøipomínal slavnou brazilskou Maracanã v Riu de Janeiru, podle které získal svou dodnes používanou pøezdívku. Souèasná kapacita stadionu je 53 tisíc míst.

Své dnešní oficiální jméno nese od roku 2014, kdy byl pojmenován po Rajku Mitiæovi, jedné z nejvìtších legend v historii Crvene zvezdy a jugoslávského fotbalu. Bìhem více než šesti desetiletí se zde odehrála øada velkých domácích i evropských zápasù a bìlehradský stadion se stal jedním z nejznámìjších fotbalových míst na Balkánì.

Výjimeèné místo má Marakana také v historii èeskoslovenského fotbalu. Právì zde se 20. èervna 1976 odehrálo finále mistrovství Evropy mezi Èeskoslovenskem a Západním Nìmeckem. Po remíze 2:2 rozhodoval penaltový rozstøel, který zakonèil Antonín Panenka svým legendárním dloubákem doprostøed branky. Èeskoslovensko tak právì na bìlehradské Marakanì oslavilo titul mistrù Evropy.

Fanoušci jako dvanáctý hráè

Crvena zvezda je známá nejen svými úspìchy, ale také mimoøádnì bouølivou fanouškovskou základnou. Nejvìrnìjší pøíznivci klubu si øíkají Delije a jejich domovem je severní tribuna Marakany. Právì odtud pøi zápasech pøichází hlasitý doprovod, choreografie, vlajky i pyrotechnika, které vytváøejí jednu z nejznámìjších atmosfér evropského fotbalu. Zvláštní náboj mají pøedevším bìlehradská derby s Partizanem, známá jako Veèiti derbi, tedy Vìèné derby. Souboj dvou mìstských rivalù pravidelnì doprovází zaplnìné tribuny a velkolepé choreografie. 

Sílu domácího prostøedí ale Zvezda využívá také bìhem evropských veèerù, kdy dokáže Marakana vytvoøit pro hostující mužstva hodnì nepøíjemnou kulisu. Fanoušci mají v historii klubu své pevné místo. Když Crvena zvezda v roce 1991 dosáhla na svùj nejvìtší úspìch a ovládla Pohár mistrù evropských zemí, cestovaly za týmem do Bari tisíce pøíznivcù. Delije jsou dodnes jedním ze symbolù klubu a atmosféra na Marakanì patøí k tomu, co dìlá zápasy v Bìlehradì výjimeènými.

Hvìzdy se zkušenostmi z nejvìtších evropských soutìží

Také souèasná soupiska Crvene zvezdy nabízí nìkolik velmi známých jmen. Tím nejvýraznìjším je bezpochyby Marko Arnautoviæ. Rakouský reprezentant bìhem bohaté kariéry oblékal dresy Interu Milán, Werderu Brémy, Stoke City, West Hamu nebo Boloni a nastupoval také v italské Serii A èi anglické Premier League. Velké zkušenosti nabízí rovnìž bosenský záložník Rade Kruniæ, který strávil nìkolik sezon v AC Milán a zahrál si také za Fenerbahçe. Obranu vyztužuje srbský reprezentant Miloš Veljkoviæ, dlouholetý hráè bundesligového Werderu Brémy. Mezi výrazné tváøe patøí také kapitán Mirko Ivaniæ, Aleksandar Katai, slovinský reprezentant Timi Max Elšnik nebo jihokorejský obránce Young-woo Seol.

Viktoriánská stopa

Spojení mezi obìma kluby najdeme také v Plzni. Souèasný viktorián Stefan Pirgiæ totiž prošel právì mládežnickou akademií Crvene zvezdy. V jejím dresu strávil èást svého fotbalového dospívání, než se pøes další srbské kluby postupnì propracoval až do nejvyšší soutìže a letos v létì zamíøil do Viktorie. Pro tøiadvacetiletého záložníka tak pùjde o návrat do velmi dobøe známého prostøedí. Dres obou klubù bìhem své kariéry oblékl také Erik Jirka. Slovenský køídelník zamíøil do Crvene zvezdy ze Spartaku Trnava a pozdìji pùsobil také ve Viktorii.

Bìlehrad èeká velký evropský veèer Viktoriány tak v Srbsku neèeká pouze boj o postup do ligové fáze Evropské ligy. Èeká je duel s klubem s obrovskou tradicí, øadou zkušených hráèù a pøedevším stadion, na kterém se psaly dìjiny evropského i èeskoslovenského fotbalu. Marakana už zažila nespoèet velkých evropských veèerù. Ve ètvrtek k nim chtìjí svùj pøíbìh pøidat také viktoriáni.