Aby hráč zaregistrovaný v jednom klubu nastoupil za jiné mužstvo, ve kterém není zaregistrován, se dnes zdá nemožné. Ale i to v minulosti platilo, přestože takový tah byl dost ojedinělý. Také tehdy to byla nečekaná událost a stejně tak je možné na celou záležitost pohlížet i po téměř dvaatřiceti letech.

Viktoria Plzeň hrála v sezoně 1994–1995 v nejvyšší soutěži druhý rok po sobě. V předchozím ročníku v roli nováčka brala krásnou pátou příčku, ale na podzim se pohybovala ve druhé polovině tabulky a náramně se jí hodil každý získaný bodík. A když v posledním kole 27. listopadu mířila do Štruncových sadů vedoucí pražská Slavia, chtěla se na ten jeden jediný zápas posílit. Tehdejší normy umožňovaly hráčům přecházet v průběhu soutěže z jednoho klubu do druhého. Několik borců tak za podzim vyměnilo barvy i víckrát.

Druhá liga už měla dohráno, v čele vévodilo Uherské Hradiště, předchůdce dnešního Slovácka. V jeho dresu zářil Petr Podaný, který za podzim nastřílel 11 gólů, a tak si ho Viktoria na utkání se Slavií zapůjčila. Řády to dovolovaly, tak proč ne. Byla to práce tehdejšího protřelého manažera Jaromíra Šetrleho a jeho čin se ukázal jako výborný tah. Proti podzimnímu mistrovi postavil trenér Zdeněk Michálek sestavu: M. Čaloun – Slabý, Jindra, Bečka, Vlček – Plocek, Mika, Podaný (89. Šambergr), Skála – Purkart, Heřman (87. Královec).

Téměř 10 000 diváků vidělo statečný výkon Viktorie. Kvůli zraněním dávali sice domácí těžko dohromady sestavu, ale ti, co byli na hřišti, se překonávali. Velkou šanci měl Tomáš Heřman, dělovku Petra Vlčka ze třiceti metrů jen s námahou Jan Stejskal vytáhl nad břevno. A u všech akcí byl Petr Podaný, zapůjčený z Uherského Hradiště jen na ten jeden jediný zápas. Ve druhé půli poslal do sóla Tomáše Heřmana, toho srazil brankář Jan Stejskal a Miloš Slabý z penalty zajistil Viktorii vedení 1:0. V závěru se ale pražský favorit vzpamatoval, vynutil si velký tlak a patnáct minut před koncem Roman Hogen nacentroval před branku a Martin Pěnička hlavou srovnal na konečných 1:1.

O tom, že Slavia měla tehdy výborné mužstvo, netřeba pochybovat. Vždyť Stejskal, Kozel, Suchopárek, Lerchr, Bejbl, Šmejkal, Berger, Knoflíček, Hogen a spol. vládli tabulce. Do Štruncových sadů přijeli sešívaní v roli velkého favorita, ale nakonec museli být rádi za bod.

Když minutu před koncem po střídání odcházel Petr Podaný ze hřiště, dočkal se z hlediště velkého potlesku. Jeho jednozápasové působení ve Viktorii ohodnotil kouč Zdeněk Michálek: „Podaný hrál výborně, s jeho výkonem jsem byl maximálně spokojen. Dokázal dobře číst hru, předvídat a byl tam, kde měl být. Především v první půli byl nejlepším hráčem na hřišti.“ Týdeník Gól ocenil jeho výkon třemi křížky, což znamenalo velmi dobrý výkon, a žádný jiný hráč na hřišti tak vysoké ohodnocení nedostal.

Také samotný hráč si působení v Plzni pochvaloval: „Byl jsem v Plzni celkem tři dny, a to počítám i zápas. Na začátku trochu vázla spolupráce s ostatními, nevěděl jsem, jak mám komu dávat míče na nohu, ale po pár minutách se mi začalo hrát dobře. Zahrál jsem si proti výborné Slavii a lidé viděli pěkný fotbal. Ve srovnání s druhou ligou je první liga kvalitnější a hlavně rychlejší.“ Na konci sezony Petr Podaný postoupil s Uherským Hradištěm do první ligy a na kontě měl 19 vstřelených gólů. Člen druholigového vítěze se tak mohl pochlubit tím, že si ve stejné sezoně zahrál i jeden prvoligový duel.

Petr Podaný

Petr Podaný (* 20. ledna 1964 v Prostějově).

Hráčská kariéra

Zlínský odchovanec hrál za muže v Gottwaldově od 18 let. Na vojně hrál druhou ligu za VTJ Tábor. Poté debutoval v květnu 1987 v domácí nejvyšší soutěži v dresu Baníku Ostrava (prohra 0:1 v Plzni), ale během podzimu, k 1. říjnu 1987, přestoupil do druholigových Slušovic, kde hrál až do podzimu 1989.

Na jaře 1990 se stal hráčem Sparty Praha a v roce 1991 nastupoval za prvoligový Union Cheb. Od jara 1992 hrál ve Viktorii Žižkov opět druhou ligu, po jejím postupu do I. ligy přestoupil do Slovácké Slavie Uherské Hradiště. Během podzimu 1994, konkrétně 27. listopadu, hostoval na jedno utkání ve Viktorii Plzeň a jeho prvoligová kariéra se uzavřela 19. listopadu 1995 v Opavě v dresu Slovácké Slavie Uherské Hradiště (prohra 0:2).

Celkem odehrál 61 prvoligových utkání a vstřelil 9 branek, ve druhé lize dal více než 35 gólů a v MSFL docílil 32 branek.

Úspěchy

Se Spartou získal dvakrát (1989/90 a 1990/91) mistrovský titul. V sezoně 1993/94 se stal s 29 brankami nejlepším střelcem MSFL.

Evropské poháry

Ve středu 19. září 1990 zasáhl jako střídající hráč na 10 minut do pražského utkání Sparty se Spartakem Moskva (prohra 0:2) v rámci Poháru mistrů evropských zemí, předchůdce Ligy mistrů. Vystřídal Pavla Černého.

Autor: PAVEL HOCHMAN

Foto:

• Viktoria Plzeň v sezoně 1994–1995.