Útočník, který měl v popisu práce střílet góly. A pokud mono hodně gólů. Z dálky, třeba i z malého vápna, prudkými střelami nebo pomalými ouráky, které se sotva dokutálely do sítě. Ale platily. To vechno on uměl velice dobře a kluby měly o jeho sluby eminentní zájem. On vak měl slabost jen pro dva.
Je v elitní sestavě renomovaného Klubu ligových kanonýrů, do kterého vstoupí fotbalista, jen kdy nastřílí sto prvoligových gólů. Podle oficiální statistik klubu nastřílel ve 142 utkáních 138 gólů (53 za Viktorii, 81 za Zlín, 4 za Gottwaldov).
Vladimír Hönig se narodil 11. ledna 1921 v Plzni a u mezi kluky střílel hodně gólů. Svědkem lítých bojů byly kvárové plácky, kde se to mydlilo hned po kole celé odpoledne, a do samotného večera. Snil o tom, e jednou bude jako hvězdy plzeňské Viktorie, které jako čtrnáctiletý sledoval v Luční ulici v roce 1935 v utkání Středoevropského poháru s Juventusem Turín a představoval si, e si jednou takový skvělý mač také zahraje.
Za čtyři roky u v Luční za Viktorii nastupoval. V osmnácti letech začal hrát s Dědičem, Beákem, Vlčkem, Bínou, Perkem, Hyrmanem a dalími. Funkcionáři si ho vyhlédli, protoe byl důrazným útočníkem, nebál se vůbec obránců a střílel hodně gólů. První sezonu 1939 - 1940 jich nastřílel v první lize osm a tu dalí est. Po dvou ligových sezonách v Plzni překvapivě skončil a přestoupil do Zlína, kde si funkcionáři dali za cíl s podporou továrníka Bati naruit hegemonii praských klubů.
Vlastně se jim to skoro podařilo, protoe v sezoně 1942 - 1943 skončil Zlín na třetí příčce. A jak si vedl Vladimír Hönig v novém působiti? V sezoně 1941 - 1942 nastřílel 19 gólů a o ročník později dokonce 24 gólů. V Plzni z toho bylo doslova pozdviení. "Proč jenom jsme si nechali takového střelce utéct," lamentovali funkcionáři Viktorie. Přesvědčovali jeho plzeňskou rodinu i hráče samotného, naslibovali nějakou tu korunu navíc a podařilo se jim nakonec elitního střelce po dvou moravských letech získat zpět do mateřské Viktorie.
A udělali dobře. Hned v sezoně 1943 - 1944 nastřílel 23 gólů a v tabulce střelců se umístil na třetí příčce. Dalí sezonu se trefil do černého estnáctkrát a v těchto válečných letech se s Viktorií dvakrát probojoval do finále Českého poháru. A ve finálových duelech s praskou Spartou v roce 1944 Vladimír Hönig doslova zářil. Doma Viktoria prohrála 2:4, Hönig dosáhl oba góly a v odvetě v Praze na Letné před návtěvou 30 000 diváků se schylovalo k velké senzaci. Sestava Viktorie: Lacina - Berka, Mestl - Beák, Bína, V. Svoboda - Perk, R. Sloup, Hönig, amberger, tekl předvedla předevím v prvním poločase obdivuhodný výkon a vedla 3:1.
Za zmínku stojí citace z dobového tisku. "V dosud nejlepím finále Českého poháru vynikala Viktoria technikou, elánem a rychlými akcemi. Díky akcím skvělého Höniga vedla v poločase 3:1." Po přestávce Sparta zabrala, Plzeň trefovala u jenom tyče a břevna, domácí vstřelili tři góly, vyhráli 4:3 a pohár byl jejich. Vladimír Hönig vak byl hodnocen jako nejlepí hráč celého finálového dvojutkání.
Konec druhé světové války zastihl kanonýra jetě v Plzni, ale sezonu 1946 - 1947 proil u, kde jinde ne opět ve Zlíně. Prakticky tam po Plzni nael druhý domov. V tomto prvoligovém ročníku nastřílel úctyhodných 25 gólů a v tabulce kanonýrů skončil hned za Josefem Bicanem (43 gólů). Za Zlín v dalích letech střílel góly i o soutě ní. Pod názvem Gottwaldov se tým v roce 1953 do první ligy na rok vrátil, Hönig nastřílel poslední čtyři góly, ale to u byla labutí píseň talentovaného střelce, který si zahrál i jednou reprezentačně.
V roce 1946 v květnu na Letné Československo podlehlo 0:2 Jugoslávii a plzeňsko - zlínský ostrostřelec byl u toho. O tom, e i přes poráku uspěl, svědčí komentář Svobodného slova: "Z útočné formace Říha - Ant. Bradáč - Hönig - Kopecký - Zmatlík, byl Hönig jasně nejlepí, i kdy ani on rychlostí a důrazem na Jihoslovany nestačil. Jako střelec se Hönig také neprosadil, co bylo dáno hlavně proto, e na něho nikdo nepracoval, jako to dělají v klubu. Je to velmi dobrý hráč, zejména před brankou, ale musí mít vedle sebe hráče, kteří mu umoňují jeho hru. Proti Jugoslávii je neměl."
Ani takové hodnocení mu nezajistilo dalí start v dresu národního mustva. Přesto je trvale zapsán v historii naeho, ale hlavně plzeňského i zlínského fotbalu. Mohl dosáhnout jetě větích úspěchů, ale ke dnu ho srazila velká korupční aféra. Měl smůlu. Přiel tak o dalí desítky prvoligových utkání a gólů. Zemřel 8. dubna 1999 ve věku 78 let.
PAVEL HOCHMAN
FOTO:
- Viktoria v roce 1944 před semifinálovým utkáním Českého poháru v Praze na Letné se Slavií. Plzeňtí vyhráli 7:6 a Vladimír Hönig vstřelil čtyři góly! Zleva Jaroslav Beák, Frantiek Berka, Rudolf Sloup, Vladimír Hönig, Václav Barto, Karel Mestl, Miloslav tekl, Vladimír Perk, Václav Svoboda, Miloslav Bene, Vladimír Bína.
- Vladimír Hönig v dresu Viktorie na Spartě.
sdílet
Tweet
Kopírovat odkaz
Tisk stránky
