Bylo to jako přes kopírák z posledního domácího zápasu s Kladnem. Opět běží poslední minuty zápasu, opět si míč k trestnému kopu chystá kapitán Plzně Pavel...

Bylo to jako přes kopírák z posledního domácího zápasu s Kladnem. Opět běží poslední minuty zápasu, opět si míč k trestnému kopu chystá kapitán Plzně Pavel Horváth. A opět ho posadí na hlavu protihráče, tentokrát Adriana Rolka, který si dává vlastní gól a rozhoduje o třech bodech pro Plzeň.

„Teď jsem kopal z trochu větší vzdálenosti,“ srovnává Horváth. „Musel jsem dát větší ránu, stál jsem skoro u lajny. A protože jsem stál v dráze toho míče, věděl jsem, že zapadne do brány a měl radost, už když letěl,“ usmívá se kapitán Viktorie.

Ten uznává, že s Kladnem měl zápas s Mladou Boleslaví i další shodné body. „Chtěli jsme samozřejmě vyhrát, ale nehráli jsme nijak mimořádný fotbal. Zaplaťpánbůh tedy za výhru. Oba tyto zápasy se nám moc nepovedly, nebyly z naší strany nijak extra fotbalové a máme z nich šest bodů. Přitom s Teplicemi nebo Libercem jsme hráli celkem pohledná utkání a vytěžili jsme z nich jediný bodík,“ přemítá Horváth.

Jako klíčový moment viděl kapitán stav po půlhodině hry, kdy měli Plzeňští hned několik příležitostí vedení 1:0 navýšit. „Zase jsme ale velké šance neproměnili a mohlo nás to mrzet. Je to velká škoda, protože vést 2:0, zápas by vypadal jinak. Mohli bychom se soustředit na obranu a máme silné hráče do brejků. Takhle jsme inkasovali z první vážnější šance Boleslavi a za vyrovnaného stavu jsme se dostali do křeče. Tu jsme řešili dlouhými nakopávanými balony a nehráli fotbal, který hráváme. Zaplaťpánbůh za šťastný závěr,“ opakoval kapitán.I před přestávkou inkasovaný gól z kopačky bývalého spoluhráče ze Sparty Marka Kuliče vidí Horváth jako chybu. „Přijde najednou centr z půlky půlky a je to 1:1. A jsme pod tlakem.“