V úterních ranních hodinách zemřel po dlouhé nemoci ve věku nedoitých 85 let Jiří Lopata. V historii Viktorie je zapsána řada renomovaných kanonýrů a on je jedním z nich. Přestoe na nejvyí fotbalové scéně nezářil příli dlouho, řadí se k nejlepím koncovým hráčům v historii klubu. Narodil se 21. prosince 1936 na plzeňské Roudné a jako kluk to neměl příli daleko na stadion v Luční ulici.
Tady propadl kouzlu fotbalového míče. Viděl na vlastní oči Spartu, Slavii a dalí slavná mustva. Sám aktivně začal v ácích Přehýova, v době učení kopal za Holýov, jeho dres oblékal i v mustvu dospělých. Hrál 1. B třídu a v roli pravého křídla se mu díky dobré fyzičce a pohotovosti začalo dařit střelecky. Dosáhnout v jednom utkání čtyři pět branek pro něj nebylo nic zvlátního.
Zákonitě musela přijít nabídka z vyí soutěe. Tehdy druholigový plzeňský Spartak si Jiřího Lopatu vyhlédl v sezoně 1959 - 1960. Začátek měl přímo skvělý. Z postu pravého křídla nastřílel Mladé Boleslavi tři góly a Chomutovu čtyři. V tabulce druholigových kanonýrů skončil třetí za Kadrabou a Majerem. Přila sezona 1960 - 1961, Spartak splnil přání svých příznivců a po devíti hubených letech postoupil do první ligy. Jiří Lopata u z pozice středního útočníka nastřílel 24 druholigových gólů a navíc ho spoluhráči zvolili svým kapitánem.
Prvoligový podzim 1961 patří k nejúspěnějím v historii klubu. Před zimní přestávkou byl Spartak v roli nováčka na třetím místě s tříbodovou ztrátou za vedoucí Duklou Praha a Jiří Lopata nastřílel 13 gólů. Na jaře 1962 to u plzeňskému týmu tolik nelo, skončil nakonec devátý a jeho kanonýr dosáhl estnácti gólů.
V čem spočívaly přednosti Jiřího Lopaty? Jeho hra byla jednoduchá, ale velice nebezpečná. Měl úasně chytrý pohyb ve velkém vápně, kde se najednou objevil na nejvýhodnějím střeleckém místě. Prostě, oplýval vrozeným střeleckým čichem na góly. Atletické tréninky se sprinterem Jiřím Sequensem mu přinesly i potřebnou rychlost. Byl velkým postrachem brankářů, které po jeho prudkých jedovkách pálily ruce. Překonával je ze vech pozic. Placírkou, nártem, bodlem, hlavou...
Střelecky se mu opravdu dařilo. Velkou zásluhu na tom měli také Zdeněk Böhm, Frantiek Homola, Jaroslav Trykar a dalí, kteří mu ance nezitně připravovali. V dalí sezoně 1962 - 1963 se Spartaku u nedařilo a po dvou letech sestoupil do druhé ligy. K záchraně nepomohlo ani dalích 11 gólů Jiřího Lopaty. Ten potom často mířil do černého i ve druhé lize. Kdy přejmenovaná koda v roce 1967 opět postoupila mezi elitu, hrál u jen za béčko na postu stopera a patřil ve třetí lize k oporám.
Potom Jiřímu Lopatovi nastala kariéra trenérská. Cheb přivedli spolu s Frantikem Plassem poprvé v historii do první ligy, s praskou Duklou si zahrál evropské poháry, v Plzni vedl druholigovou kodovku, do její sestavy zapracoval talentovaného Pavla Nedvěda. Trenérsky mimo jiné působil na Kypru, v Nitře, vedl Bohemians a plzeňský 1. FC.
Čest jeho památce.
Autor textu: Pavel Hochman
sdílet
Tweet
Kopírovat odkaz
Tisk stránky
