Ve čtvrtek 4. července slaví 75. narozeniny jeden z nejvěrnějších funkcionářů v historii plzeňské Viktorie, současný hlavní pořadatel zápasů v Doosan Areně i v Luční ulici Jiří Regner, který v klubu svého srdce pracuje téměř padesát let.

Do tehdejší Škody přišel na počátku sedmdesátých let, ve kterých zahájil plzeňský celek osmileté nepřetržité působení v nejvyšší soutěži Československa. V roce 1980 však Škoda z první ligy sestoupila, samozřejmě se hledaly příčiny pádu a východiska z nedobré situace. Vedení mateřského závodu přijalo jako jedno z opatření výměnu předsedy. V lednu 1981 byl do čela fotbalového klubu zvolen právě Jiří Regner. Škodovka se chtěla okamžitě vrátit mezi elitu, tento cíl byl vyhlašován před každou sezonou, ale mužstvu se nedařilo. Důvodem byly i neustálé odchody nejlepších hráčů, především do pražských klubů, kterým nešlo zabránit. Jen jednou byla reálná šance k návratu mezi elitu, s příchodem trenéra Františka Plasse se podařilo málem do první ligy postoupit. Škodovka tehdy v sezoně 1981 - 1982 hrála výborný fotbal, dlouho se prala o postup a nakonec skončila za vítěznou Olomoucí o pouhý bod. Postoupit mezi elitu se nepodařilo ani v dalších sezonách. V lednu 1986 Jiří Regner po pěti letech ve funkci předsedy skončil.

Po roce 1989 Jiří Regner na krátký čas z funkcionářské práce zmizel, ale na přání trenéra dorostu Zdeňka Michálka se stal v roce 1991 vedoucím mužstva. U této funkce současný funkcionářský matador zůstal dlouhých jedenáct let a rozhodně nelitoval. Rád na tyto roky vzpomíná. „V roli vedoucího jsem měl v mužstvu třeba Tomáše Doška, Lukáše Doška, Petra Smíška, Martina Smíška, Petra Čecha, Patrika Ježka a další výborné fotbalisty. Patrik byl takový můj kůň a dotáhl to daleko. Znám také pozadí přestupu dvojčat Doškových. Nejdřív je chtěla Sparta, ale později uspěla Slavia, kam oba přestoupili najednou, dohromady za 35 milionů. Ty peníze však v klubu nezůstaly, když konečně po čase dorazily, shrábli je údajně tehdejší italští majitelé Viktorky.“

V roce 2002 Jiří Regner u dorostu skončil a začal se věnovat v klubu pořadatelské činnosti. „Začal jsem dělat hlavního pořadatele při zápasech áčka a béčka a ještě jsem si k tomu přibral ligu žen Viktorky. Pořadatelskou službu jsem vykonával už při dorostu, ale nyní to byla práce hlavního pořadatele a vykonávám ji dosud. Znamená to být nejméně dvě a půl hodiny před utkáním na stadionu, stejný čas po jeho skončení, takže jeden zápas mi zabere pět hodin, i víc. Beru to jako svého koníčka, nedělá mi to potíže,“ říká. 

Do dalších let přejeme pevné zdraví a hodně radosti z úspěchů Viktorie.