V posledním letošním domácím utkání přivítala Viktoria Plzeň českobudějovické Dynamo. Přinášíme vám klubový zpravodaj k tomuto utkání.     Jak to vidím...

V posledním letošním domácím utkání přivítala Viktoria Plzeň českobudějovické Dynamo. Přinášíme vám klubový zpravodaj k tomuto utkání.

Jak to vidím já: Stanislav Levý

Z Jablonce jsme přijeli se třemi body a čtvrtým vítězstvím v řadě. Bylo to těžké utkání proti hodně zkušenému soupeři se spoustou osobních soubojů a velkým nasazením na obou stranách, ale také s řadou nepřesností. Hráli jsme agresivní a poctivý fotbal a i když soupeř měl optickou převahu, k vyloženým šancím jsme ho nepustili. Naopak jsme hrozili z brejků. V každém případě to bylo utkání se šťastným koncem pro nás.

Blíží se závěr sezóny, ale na ohlížení se a hodnocení je pořád ještě brzy… Máme před sebou ještě dva zápasy a i když ten se Spartou je vlastně jarní předehrávka, bilancovat podzim budeme moci až po těchto dvou utkáních.

Pravda, může se zdát, že máme hodně bodů. Ale bodů je opravdu hodně jen tehdy, pokud se všechny zápasy vyhrají… Jinak jich není nikdy dost. Ale s takhle mladým a nezkušeným mužstvem mít po 14 kolech 24 bodů, to svědčí o kvalitě naší práce i o tom, jak kluci chtějí na sobě makat a jak se chtějí zlepšovat. To je základem úspěchu každého mužstva.

Může se zdát, že už máme zajištěnou účast v první lize i pro další ročník, ale já to tak necítím… Bodů zdaleka nemáme tolik, abychom měli jistotu. Řídím se heslem z bundesligy, které zní: „Nemáte-li čtyřicet bodů, nemáte jistotu pro příští ročník!“ Zatím tedy nepropadáme žádné euforii, mohlo by se nám to vymstít.

České Budějovice mají teď za sebou také velmi dobrou sérii. Od té doby, co přišel trenér Straka, jdou Budějovice výkonnostně nahoru. Je to hodně nepříjemný a nebezpečný soupeř, České Budějovice mají zkušené mužstvo. Nečeká nás nijak jednoduché utkání, ale chceme udělat všechno pro to, abychom opět vyhráli! Mám před utkáním starosti: sestava v Jablonci s mladíky Süsserem a Lecjaksem nezklamala, naopak. Na Budějovice už ale budu mít k dispozici i Filla a Radu, trénovat začne také Krbeček. Budu tedy muset vybírat, což jsou pro každého trenéra starosti – ale starosti velice příjemné.

Představujeme hráče FC Viktoria Plzeň

Jan Lecjaks (9. 8. 1990)

S fotbalem začal ve Štěnovicích. Když mu bylo deset, vyhlédla si ho Viktoria Plzeň a Honza přestoupil. Od žáků v páté třídě až dodnes hraje za Viktorii a před třemi týdny doma s Mladou Boleslaví absolvoval v sedmnácti letech dokonce prvoligovou premiéru. „Byl jsem na hřišti asi dvě minuty,“ vzpomíná na svůj první pobyt na ligovém trávníku. „Vůbec jsem nevěřil, že bych tam mohl jít. Ale aspoň jsem si doma vyzkoušel, jak to vypadá,“ říká Jan Lecjaks.

V minulém kole v Jablonci ho čekal další postup: „V Jablonci jsem nastoupil od začátku. Byl jsem docela překvapený, že mě trenér postavil do základní sestavy. Doufám, že jsem ho nezklamal,“ vypráví skromně.

Po jeho akci na levé straně měl v první půli šanci Martin Psohlavec. „Narazil jsem si míč s Markem Jarolímem a pak jsem hledal na zadní tyči Psohlavce. Zpracoval si to, ale gól  z toho nebyl… Škoda,“ lituje reprezentant do devatenácti let, kde nastupuje na levé straně obrany nebo zálohy.

„V Jablonci jsme sehráli těžké utkání. Na obou stranách bylo hodně šancí, my jsme tu jednu Markem Jarolímem proměnili…Zaplať pánbůh za výhru,“ usmívá se spokojeně Jan Lecjaks. Do ligy přišel přímo z dorostu. „Jsem vlastně pořád ještě věkem dorostenec, můžu hrát za dorost ještě dva roky. Přechod byl náročný, musel jsem si zvykat na jiný styl hry, na jiné zatížení. Starší mě ze začátku moc nebrali, ale pak jsem se chytnul a teď už je to v pohodě,“ vypráví sedmnáctiletý Lecjaks, který má v kabině mj. přesně o dvacet let staršího spoluhráče Martina Müllera. A čím se chytil? „Tím, jak se chovám. A drobet mi to ve fotbale jde,“ říká plaše právě ve chvíli, kdy okolo prochází kapitán Marek Jarolím. „Skromně, Leci, skromně!“ utrousí s úsměvem Marek Jarolím.

V čem spočívají povinnosti mladíků? „Všechno nosíme… Pití, pomůcky na trénink… Ale je to v pohodě,“ culí se Jan Lecjaks.

Fotbalové sny a cíle:     Hrát stále první ligu a časem odejít do zahraničí.

Fotbalové vzory:          Marek Jankulovski.

Nejsilnější fotbalová zbraň:       Levá noha.

Největší fotbalová slabina:        Útočná hlava.

Nejkrásnější okamžik kariéry:  Na 2. dětské olympiádě v Brně, kde jsme to celé vyhráli.

Nejhorší okamžik kariéry:        Zatím asi žádný nebyl.

Záliby, koníčky:           Veškeré sporty a posezení s přáteli.

Oblíbené jídlo:  Špagety.

Oblíbené pití:    Sprite.

Chytře kopat s KiK!

V souvislosti s novým otevřením KiK- filiálky v Plzni (28. 11. 2007) daruje firma KiK fotbalovému klubu FC Viktoria Plzeň 10 souprav dresů a předá je klubu v rámci dnešního prvoligového utkání

Také amatérští fotbalisté a fotbalové kluby mají možnost si tyto moderní sady dresů výhodně objednat. Každá sada se skládá ze 14 dresů, 1 brankářského dresu, barevně sladěných trenýrek a podkolenek, sportovní tašky a míče. To vše v různých barevných kombinacích pouze za 2790,- Kč!

Od 28. 11. 2007 se může každý kompletně obléci od ponožek až po čepici v nové filiálce KiK v Plzni, a to za méně než 900,- Kč.

Na prodejní ploše 850 m2 prezentuje firma celý svůj sortiment, který se skládá z dámského, pánského a dětského oblečení, stejně jako ze spodního prádla, ponožek, ale i spotřebního a dárkového zboží. 

Firma založená teprve v roce 1994 v Německu se vyznačuje silnou expanzí a širokým spektrem nabízených učebních oborů. Od jara 2007 je zastoupena také v České republice, a to současnými 23 filiálkami.

Celkem provozuje KiK přes 2400 filiálek a stále hledá nové vhodné prodejní lokality i angažované spolupracovníky se zájmem o obchod.

Více informací naleznete na www.kik-textilien.com

Přesvědčte se sami o KiK a navštivte nás v naší nové filiálce.

KiK Textil a Non Food spol. s r.o.

Náměstí Gen. Píky 27

Lochotínská 1108/18

Plzeň

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Žačky Viktorie drtí soupeřky

Ohlédnutí za úspěšnou podzimní sezónou mladších žaček FC Viktoria Plzeň

Mladší děvčata z FC Viktoria sehrála v 9. kole 1. žákovské ligy v kopané doma na hřišti 33. ZŠ na umělé trávě další vítězný zápas. Na pokraji regulérnosti počasí porazila třetí tým soutěže, děvčata z Lokomotivy Brno 20:0, po poločase 10:0. Branky vstřelily Svitková 7x, Rosprimová 5x, Krejčiříková 4x, Dubcová 2x, Tajstrová a Pacandová 1x.

Celý tým zahrál v těžkých povětrnostních podmínkách „na jedničku“ a dokázal, že jsou po devátém kole právem na prvním místě v tabulce.

Poslední podzimní zápas sehrály mladší žačky FC Viktoria na umělé trávě a za umělého osvětlení na městském stadionu Slavie Hradec Králové. I tady panovalo zimní počasí. Soupeř se zaměřil hlavně na obranu, přesto prohrál 0:8, po poločase 0:4. Ze strany Viktorie Plzeň to byl festival promarněných šancí. Branky vstřelily Svitková 4x, Rosprimová 3x a Krejčiříková 1x.

Po podzimní části obsadila Viktoria Plzeň v tabulce 1. místo s náskokem tří bodů před AC Sparta Praha se skóre 188:2.

Sestava, ve které mladší žačky hrály:

VOTIKOVÁ, ŠEBESTOVÁ, PACANDOVÁ, TAJSTROVÁ, KREJČIŘÍKOVÁ, DUBCOVÁ, SVITKOVÁ, ROSPRIMOVÁ, KRÁLOVÁ, ROZTOČILOVÁ, BÁRA a KLÁRA KOVAŘÍKOVÁ.

Trenér a vedoucí ZDENĚK RADA.

Manažer JOSEF MARTINEK. 

Také juniorka Viktorie už skončila podzimní sezónu.

V tabulce je po polovině České fotbalové ligy soutěže na 12. místě. „Hodnocení podzimu bych mohl rozdělit na tři části,“ říká kouč juniorky František Sluka. „Prvních pět kol bylo výborných, získali jsme dvanáct bodů. Sestava mužstva byla konsolidovaná, nastupovali především mladí hráči doplňovaní jedním nebo dvěma staršími. Výsledky byly příznivé a vypadalo to, že máme soutěž dobře rozjetou. Paradoxně nám ale dobrý začátek ublížil, protože v dalších zápasech jsme museli sestavu měnit. Hráči, kteří na sebe dobrými výkony upozornili, pomáhali A mužstvu. U nás se tak točilo osmadvacet hráčů, což Béčku ubližovalo tím, že kmenoví hráči nenastupovali nebo hráli jen omezeně. To se projevilo i ve výsledcích, kdy jsme hlavně domácí zápasy nedokázali dotáhnout do vítězného konce. Třetí blok tvoří posledních pět zápasů, ve kterých jsme znovu vsadili na mladíky a začali jsme opět získávat body – v Liberci, na Slávii, kde jsme sahali po vítězství.

Kdybych to měl shrnout celkově, měli jsme získat o šest až osm bodů víc, hlavně v domácích utkáních, která jsme měli dobře rozehraná, ale nedokázali jsme je vyhrát.

Juniorka jako taková splnila svůj účel hlavně pro A mužstvo, jehož hráči se u nás rozehrávali. Dnes nastupují v první lize pravidelně Halama, Petr Knakal, teď v Jablonci i Lecjaks a Süsser, a všichni obstáli. Je vidět, že pro Áčko juniorka má svůj smysl. Jde jen o to, aby kmenoví hráči juniorky nemuseli odcházet do jiných kubů, kde pravidelně hrají. U nás vlastně nastupovali z kmenových hráčů jen Ondra Šiml, Honza Chvojan, Martin Schuster, Luděk Leitl – a to je málo… Mělo by jich být víc, aby se určité herní situace zautomatizovaly a daly se nacvičit. Třeba standardní situace, nácviky kombinací, bránění standardek, které nám hodně chybělo. A to jde velice těžko, protože sestava byla každý zápas jiná, až příliš se měnila.

Jde o to, jakým směrem se bude juniorka Viktorie Plzeň ubírat dál. Zda půjde cestou Českých Budějovic, Sparty nebo Slávie, Jablonce, kde je čtrnáct kmenových hráčů, doplňovaných o dva až tři fotbalisty z prvního týmu. Nebo zůstane šest až osm hráčů juniorky a budou doplňovaní osmi hráči z Áčka. Ale je vidět, že juniorka funguje, Šiml, Chvojan i Jirka Bárta ve třetí lize uspěli, svými výkony na sebe upozornili a to je určitě pro hráče samotné i pro klub přínos:

Chceme potvrdit body z Jablonce!

Jako správný kapitán se zachoval v Jablonci Marek Jarolím… V 84. minutě se řítil úplně sám na domácího gólmana a svůj útok chladnokrevně zakončil – svým gólem zařídil vítězství Viktorie 1:0 a zisk další tří bodů. „Všechno je úplně super,“ rozplýval se kapitán. „Vyhráli jsme počtvrté v řadě a dostali jsme se do popředí tabulky. Takže při hodnocení mám jen pozitivní slova…“

Jak viděl autor jediné branky utkání rozhodující moment zápasu? „Byla to ideální situace. Naběhl jsem si z druhé vlny, od Michala Smejkala jsem dostal krásný balón za stopera… Pak už jsem šel sám na brankáře Špita a proměnil jsem to,“ konstatuje Marek Jarolím.

Jeho vítězný gól z Jablonce posunul Viktorii už na čtvrté místo v tabulce! „Jsme za to moc rádi! Je to určité ocenění naší tvrdé práce v tréninku. Je to super, ale na druhou stranu se tím nesmíme nechat ukolébat. Při tříbodovém systému je to raz dva, člověk může jednou něco podcenit, zaváhat a už je zase všechno jinak… Musíme makat pořád dál a pokoušet se o takovéhle výsledky stále,“ burcuje na dálku své spoluhráče Marek Jarolím.

Viktoria Plzeň chtěla hrát v klidném středu prvoligové tabulky, ale momentálně je mnohem výš – na čtvrtém místě! A tak se přímo nabízí otázka: Nedíváte se už v tabulce víc nahoru než pod sebe dolů? „Ne, my pořád koukáme na příští zápas a ten se zase pokusíme vyhrát,“ odmítá takovéhle myšlenky Marek Jarolím. „Na konci soutěže se všechno sečte a uvidíme, co to v tabulce udělá… Chceme jít od zápasu k zápasu – což je sice taková tradiční fráze, ale je to tak… A pokusíme se dělat pořád co nejlepší výsledky. A šlapat a šlapat…“

Kapitán Viktorie Marek Jarolím si váží toho, že s páskou na rukávu nastupuje za momentálně čtvrté místo v tabulce.

„Pro mě je čest vést takovéhle mužstvo. Jsou to vesměs mladí kluci, všichni jsme kamarádi. Pro mě je jenom dobře, že naše výsledky jsou momentálně takové. Moc si toho vážíme a jsme za to rádi,“ vypráví Jarolím.

Zcela nenápadně se Marek Jarolím probíjí na pozici nejlepšího střelce mužstva. Jeho gól v Jablonci už byl na podzim čtvrtým a na Martina Filla už mu schází jediný zásah… „Do šancí jsem se dostával i zpočátku sezóny, ale neproměňoval jsem je… Zaplaťpánbůh, že to tam teď padá,“ říká kapitán a na závěr se ještě zamýšlí nad nadcházejícím zápasem s Českými Budějovicemi. „Dělají v poslední době dobré výsledky. Po příchodu trenéra Straky se dali hodně dohromady… Čeká nás těžké utkání, ale hrajeme doma, a tak chceme za každou cenu vyhrát a potvrdit tři body z Jablonce! Navíc chceme prodloužit sérii výher na pět a také udělat radost novému manažerovi panu Kořínkovi. Ten v Budějovicích působil a slíbil nám za vítězství dobrou večeři.“

Hodnocení mládežnických týmů

Podzimní soutěže skončily i pro mládežnické týmy Viktorie. Jak se jim dařilo? Jsou trenéři spokojeni? Pojďme se spolu s nimi ohlédnout za skončenou první polovinou ročníku 2007/2008.

Pro nejstarší dorost U19 byl podzim v nejvyšší dorostenecké soutěži jednoznačně úspěšný. Viktoriánům totiž patří v tabulce po odehraných 15 kolech druhá příčka. Nasbírali 32 bodů při skóre 27:13 a prohráli pouze jediné utkání. Trenéři Karel Krejčí a Jiří Žilák jsou pochopitelně spokojeni:

„Podmínky pro přípravu jsme měli opravdu výborné. Nově se tvořící mužstvo absolvovalo během léta týdenní soustředění v Písku a měli jsme možnost konfrontace se špičkovými dorosteneckými týmy z Čech i ze zahraničí (Hannover 96, FC Falkirk, reprezentace USA U18). Zápasy s těmito mužstvy jsme zvládli jak herně, tak výsledkově a v týmu se kromě výborné party začalo tvořit také potřebné sebevědomí, k čemuž nám pomohlo mimo jiné také vítězství v mezinárodním turnaji Memoriálu Stanislava Štrunce.

Velice důležité bylo, že se nám podařilo přenést kvalitu a dobré výsledky do mistrovských zápasů. Zvládli jsme první domácí utkání s Hradcem Králové a podařilo se nám vyhrát také ve Zlíně. Ve 3. kole přišla jediná porážka v Českých Budějovicích, která nám možná paradoxně pomohla. Hráči poznali, že pokud podcení jediný detail v přípravě nebo v samotném utkání, nemohou v tak vyrovnané soutěži, jakou 1. liga dorostu je, uspět. Ponaučili jsme se z tohoto nevydařeného utkání a odstartovali jsme úspěšnou sérii zápasů bez porážky, kterou jsme udrželi již po celou podzimní část soutěže a díky které ztrácíme pouze dva body na vedoucí Olomouc.

V průběhu soutěže jsme doplňovali kádr o hráče prvoligového A týmu a také o hráče z B mužstva. Hráči, kteří přišli, nám vždy pomohli. Na druhu stranu – i pokud tým nebyl takto doplněn, prokázal svou kvalitu, a hráči ze stabilního kádru dokázali být plnohodnotnou náhradou. Po celou podzimní část soutěže jsme si udrželi domácí neporazitelnost a především domácí zápasy s týmy ze špičky tabulky (Olomouc, Ostrava) měly svoji kvalitu a k vidění byl dorostenecký fotbal, který splňoval i ta nejpřísnější kritéria.

Dobré výsledky a herní projev mužstva našel odezvu také u reprezentačních trenérů mládeže, kteří do svých týmů povolali poměrně velké množství našich hráčů (Nový, Štverák, Vitouš, Matas, Vaněček). Z odehrané části soutěže máme dobrý pocit, ale důležité bude hráče nadále připravovat pro jarní část soutěže a také pro další fotbalový růst.

Do současného přechodného období jsme zařadili pestré tréninkové jednotky, aby hráči měli možnost adaptace také na jiný druh zatížení, než je fotbal. Využíváme bazén, posilovnu, hokejbalové hřiště, kuželkovou dráhu a několik tréninků absolvujeme také v hale, abychom si zvykli na povrch, na kterém nás v prosinci čeká halový turnaj v Praze.

Od 12. prosince budou mít všichni hráči volno, přičemž každý bude mít individuální tréninkový plán. 7. ledna společně zahájíme přípravu na jarní část soutěže. Připravovat se budeme v areálu v Luční ulici, využívat budeme také hřiště s umělým povrchem na 33. ZŠ a na týdenní soustředění odcestujeme do Strakonic. V přípravném období absolvujeme kvalitně obsazený turnaj v Karlových Varech, kde se utkáme mimo jiné s třetiligovými týmy Chebu a domácích Buldoků. Celou zimní přípravu budeme směřovat k prvnímu mistrovskému utkání, které sehrajeme 8. března 2008 v domácím prostředí proti Zlínu.“

O dosavadní výsledky se zasloužili tito hráči:

Houdek, Frei, Blažek, Nový, Bauer, Mandous, Vitouš, Staněk, Dvořák, Puchmertl, Štverák, Herák, Mašek, Matas, Kabourek, Mudra, Bezděk, Hereit, Šlajs, Lecjaks, Süsser, Chvojan, Vaněček, Beránek, Štych, Hulina.

Střelci:

Herák 8, Dvořák 6, Štverák 5, Mudra 3, Staněk 2, Matas, Puchmertl a Mašek po 1

Statistiky:

Tabulka doma

6. Viktoria Plzeň 7 4 3 0 16: 8 15

Tabulka venku

1. Viktoria Plzeň 8 5 2 1 11: 5 17

Další mládežnické týmy - U17

Toto mužstvo hraje celostátní ligu mladšího dorostu. Podzim bilancují trenéři Jiří Kohout a Martin Bittengl.

Tabulka: 9. Viktoria Plzeň 15 4 6 5 25:29 18

„Do mistrovských zápasů zasáhlo celkem 24 hráčů ze širšího kádru U17. Družstvo tvořili převážně hráči narození v roce 1991, doplněni o sedm hráčů ročníku 1992. Vzhledem k odehraným zápasům v lize, můžeme sezónu hodnotit jako částečně úspěšnou. Pozitivní byly v podzimní části naše domácí zápasy, když jsme si společně s vedoucí Spartou jako jediní udrželi domácí neporanitelnost a inkasovali nejméně branek z celé soutěže. Dařilo se nám získávat body zejména v samotném závěru a často jsme rozhodovali v nastavení. Jediný nezdar v domácím prostředí bylo dohrávané utkání s Příbramí, kdy jsme vítězství ztratili v závěru. Hůře už se nám vedlo na hřištích soupeřů, kde jsme z osmi zápasů pouze dvakrát zvítězili a jednou remizovali. Naše výkonnost v mistrovských zápasech byla po celou sezónu spíše nevyrovnaná, pozitivní je že hráči jsou v tréninku velmi pracovití a chtějí se zlepšovat.

Z individuálních statistik jsou na předních místech Aubrecht, Pěnička, Kysela, nejvíce branek – čtyři – vstřelil Šíša. Z hlediska klubu je velmi perspektivní, že Dvořák, Štípek, Kysela a Fillinger jsou členy reprezentačního výběru U16.

Úkolem do jarní části soutěže bude především zlepšení výkonů na hřištích soupeře. Přípravné období zahájíme 4. ledna, budeme využívat hlavně domácího tréninkového zázemí, výjimkou bude soustředění ve Strakonicích a start na zimním turnaji v Praze na Meteoru.

Hráči, kteří zasáhli do bojů o mistrovské body: Aubrecht, Beránek, Brož, Cipra, Demjan, Dvořák, Filinger, Hnát, Chrž, Chvojka, Janeček, Kadeřábek, Karlíček, Kocour, Kubek, Kysela, Pěnička, Šíša, Štefl, Štípek, Ulč, Vaněček, Výtisk.

U16

V podzimní části se vystřídalo v týmu U16 (česká liga staršího dorostu) celkem 27 hráčů. Cílem bylo vyzkoušet a ověřit schopnosti co nejvíce hráčů, kteří budou schopni v následujícím ročníku nastupovat v první lize mladšího dorostu.

Tabulka: 10. Viktoria Plzeň B 15 6 2 7 23:23 20

Podzim komentuje trenér Jiří Skála: „Ve všech dosavadních podzimních utkáních nastoupili hráči ročníku 1992 a mladší. V soutěži startuje osm týmů ročníkově starších a paradoxně s těmito týmy hráči odehráli své nejlepší zápasy. Výjimku tvoří snad jen utkání v Mostě, kde hráči totálně selhali a odešli s porážkou 0:5. V zápasech s týmy ročníku 1992 většina hráčů nedosahovala svých možností a i přes své nesporné fotbalové kvality propadli jak takticky, tak hlavně v nasazení a touze utkání zvítězit. Tyto parametry snesla jen utkání s Teplicemi, Hradcem Králové a zejména na Spartě, kde hráči ukázali, proč nosí na hrudi znak Viktorky.

Nejvíce zápasů v podzimní části odehráli Fillinger, Růžička, Libotovský, Ovčačík, Prais, Vachovec, Sladký, Kůžel, Hoffmann a nejlepší střelci týmu Malcát s Kocourem, kteří dali každý sedm branek. Hráče čeká v zimním přípravném období spousta tvrdé práce a záleží jen na nich, kdo si vstupem do kabiny U 17 přiblíží o krůček vstup do velkého fotbalu.“

U13

Podzimní část ligy mladších žáků zakončili Viktoriáni U13 na třetím místě.

Tabulka: 3. Viktoria Plzeň 15 10 0 5 40:20 30

Uplynulou část soutěže hodnotí trenéři Roman Vyleta a Martin Bejdák:

„Hned první mistrovské utkání v Ml.Boleslavi znamenalo opravdový křest ohněm v soutěži. Vítězství bylo nesmírně důležité z hlediska psychiky pro úvod ligy, jen nervozita z nové soutěže byla zbytečně velká. Myslíme si, že celkovým vystoupením v podzimní části ligy tým nezklamal, většina utkání byla vydařená po stránce předvedené hry i výsledkově. Mrzí nás jen zbytečná ztráta bodů v dobře rozehraném zápase v Teplicích a nešťastná domácí prohra s Hradcem Králové. Asi nejméně zdařilé bylo západočeské derby v Sokolově, kde nás soupeř předčil důrazem, odvahou a celkovým herním nasazením, chutí hrát fotbal. Z vítězných utkání si určitě nejvíce ceníme domácí výhry nad Spartou Praha, Jabloncem. S celkovým 3.místem po podzimu, můžeme být spokojeni. Víme však, že jarní část bude velmi náročná a chceme se na ni zodpovědně připravit.

Ceníme si celkového přístupu hráčů, všichni se během podzimu snažili předvést co nejlepší výkony. Pro tuto věkovou kategorii je ale bohužel běžná kolísavost výkonů hráčů, málokterý si dokáže udržet stálou formu po celé soutěžní období. Je nutné s tímto jevem ale počítat, být trpělivý a snažit se kluky podpořit a povzbudit. I proto se nám podařilo oproti divizní soutěži kluky více a kvalitněji zapojit do zápasového tempa, tým vystupoval velmi kompaktně, kluci střídání brali jako výzvu k předvedení maximálních výkonů, bez pocitu křivdy a naprosto bezkonfliktně. Překvapila nás vysoká střelecká potence týmu, nejlepším střelcem týmu byl Patrik Vyleta s 10 brankami.

Ve srovnání s ostatními týmy máme solidní bilanci obdržených gólů, což svědčí o zlepšení celé defenzívy. Pochvala Kadlece, Glazera, Čiháka, Kalčíka, Lopaty i Hatiny je tedy z hlediska herního projevu naprosto na místě. Opravdovými tahouny týmu a hráči s nejmenšími výkyvy výkonnosti v sezóně byli Jakub Doležal, Patrik Vyleta, Jan Soroka, konec sezóny se vydařil i Adamu Královi. Na gólmanském postu nás v řadě náročných zápasů podržel brankář Dominik Bejdák. Zmínit se musíme i o nejmladším hráči týmu, Václav Kule předvedl solidní výkony, fotbalová "chytrost" u tak mladého hráče nebývá častá. Rozhodně nezklamali ani další hráči týmu, u nově příchozích bude jejich úplné zapracování chvíli trvat. Celkový pohled do budoucna u tohoto týmu vypadá optimisticky, pouze ale za předpokladu, že kluci budou pokorní, budou poctivě přistupovat jak k tréninkovým jednotkám, tak i k utkáním a vydrží jim snaha o maximální nasazení a touha se neustále zlepšovat.

Jak jsme hráli s Českými Budějovicemi

Z historických pramenů a statistik vzájemných zápasů vybíral Václav Přibáň

Přestože obě města nejsou zeměpisně příliš vzdálena, fotbalové kluby se v rámci obou nejvyšších soutěží pravidelně začaly utkávat až od začátku osmdesátých let. Tento stav trvá dodnes. Za tato téměř tři desetiletí se pouze 9x nepotkaly ve stejné soutěži. Důvodem byly pochopitelně opakované postupy či sestupy. Zajímavé také je, že během federální éry se jen jednou střetly v nejvyšší soutěži, zatímco po vzniku samostatné české ligy naopak jen jednu sezónu strávily ve 2. lize současně.

V posledním jarním kole roku 1981 zvítězila Škoda Plzeň překvapivě na jihu Čech 2:1 a uspěla i v podzimním domácím zápase 1:0. V roce 1982 však už přišly první porážky, obě v Českých Budějovicích – na jaře těsně 1:2, na podzim vysoko 1:4. Další rok vyhráli opět domácí, pro změnu v Plzni, 1:0 na jaře a v úvodním domácím utkání podzimní části 3:1. Návrat do Štruncových sadů po dvou sezónách odehraných v Luční ulici se tedy vydařil. V jarním zápase ale Jihočeši porážku oplatili, když zvítězili 2:0 brankami Jiřího Kotrby.

V sezóně 1984/85 vyhrály Č. Budějovice obě utkání shodně 2:1, přestože se vždy ujala vedení Plzeň… Tento rok obsadila 1. místo Zbrojovka Brno, ale z důvodu disciplinárního trestu nemohla postoupit do nejvyšší soutěže, a tak postup připadl právě jihočeskému klubu, který skončil na 2. místě. Naopak plzeňští – již třetí rok v řadě – do hry o postup vůbec nezasáhli…

V 1. lize se pak Jihočeši zachránili doslova na poslední chvíli, když celou jarní část a ještě kolo před koncem byli předposlední (tři kola před koncem dokonce poslední). Postarali se však o rekordní porážku, jaká snad od začátku šedesátých let nemá obdoby – v prvním jarním kole podlehli na Julisce pražské Dukle 0:10(!!). V tomto roce si postup do ligy vybojovala Škoda Plzeň, takže v nadcházející sezóně, na rozdíl od těch předchozích, se tedy setkává s Českými Budějovicemi pro změnu v nejvyšší soutěži.

A skončilo to neslavně – Plzeň opět vyšla bodově naprázdno (0:1 a 1:2) a pamětníci si jistě vzpomenou, že obě utkání hrubě ovlivnil rozhodčí Jan Hora, zejména to jarní v Plzni, když za stavu 1:1 domácím neuznal (bez udání důvodu) zcela regulérní branku! V nastavení pak rozhodl bývalý hráč Plzně Roman Sokol (jinak střelec všech tří budějovických branek)… Zmíněný rozhodčí nejen že nebyl za svůj výkon potrestán, ale naopak dvě kola před koncem řídil plzeňský zápas v Dunajské Stredě. Výsledek? Domácí vyhráli 2:1 neregulérním gólem v nastavení… Plzeňský sestup zpečetily prohry se Žilinou a v Prešově, oba tyto slovenské kluby sestoupily hned v příští sezóně. Jihočeši po výhře v Plzni pak 6x v řadě prohráli a s ligou se – po dvou letech – rozloučili remízou 2:2 s B. Bystricí.

I v národní lize zvítězili Budějovičtí, tentokrát hladce 3:0 (vyloučen byl plzeňský Jiří Sloup). Byla to jediná plzeňská porážka v podzimní části, ale od Č. Budějovic již šestá v řadě! Od následujícího zápasu s Havířovem už vedl Škodu Plzeň trenér Zdeněk Michálek. Jarní odveta ve Štruncových sadech začala nečekaně – hosté šli do vedení již v 1. minutě! Po čtvrthodině však bylo srovnáno a závěrečná desetiminutovka rozhodla o plzeňském vítězství 3:1, tedy stejným poměrem jako to předchozí o téměř pět let dříve. V této sezóně Jihočeši do hry o postup nezasáhli, po podzimu byli dokonce až na 8. místě, jarní zlepšení jim vyneslo konečné 4. místo, přesto za postupující Plzní zaostali o 14 bodů.

O 17 měsíců později zaznamenala Plzeň svou dodnes poslední výhru na jihu Čech (2:1), nezvládla však jarní zápas (2:3 – jediná domácí porážka v této sezóně) a obsadila 2. místo s pětibodovou ztrátou na postupující Hradec Králové. Č. Budějovice opět hrály jen ve středu tabulky, nakonec obsadily 7. místo, když za Plzní zaostaly o 10 bodů a za prvním Hradcem dokonce o 15.

V sezóně 1990/91 naopak vyhráli obě utkání domácí, a to shodně 1:0. Do nejvyšší soutěže se po čtyřleté přestávce vrátily České Budějovice, ačkoli po podzimní části byly až osmé, ale jen s dvoubodovou ztrátou na 1. místo. Plzeň skončila těsně druhá.

V úvodním ročníku nejvyšší české soutěže se v obou zápasech body dělily, i když v Plzni vedla Viktoria již po 18 minutách 2:0, na konečných 2:2 vyrovnal Robert Žák (nyní trenér Mostu). Na jaře se hrálo bez branek a za celou tuto dobu je to jediné utkání, ve kterém se plzeňským na jihu Čech podařilo udržet čisté konto!

I v další sezóně se opakoval výsledek 0:0, tentokrát ale v Plzni. Moc k němu nechybělo ani v Č. Budějovicích, domácí však necelou čtvrthodinu před koncem rozhodli – 1:0.

Až v srpnu 1995, na stadionu v Luční ulici (a také v tropickém vedru) se Viktoria konečně dočkala prvoligové výhry – 2:0. V Č. Budějovicích vyrovnali domácí na konečných 2:2 z velice sporné penalty, proti které protestoval trenér Jaroslav Hřebík tak, že vběhl na hrací plochu!

V posledním kole na podzim 1996 se na jihu Čech hrálo opět 2:2, když plzeňští zachránili důležitý bod až v poslední minutě. A v závěrečném kole této sezóny zaznamenala Viktoria vůbec nejvyšší vítězství a dodnes poslední čisté konto proti Jihočechům (4:0), všechny branky padly až v poslední půlhodině. Během tří minut 2x skóroval Jiří Skála, v posledních pěti minutách se tento stav ještě zdvojnásobil.

V sezóně 1997/98 přivezli plzeňští z Č. Budějovic již třetí remízu v řadě (od té doby bohužel už ani bod), když na konečných 1:1 vyrovnal opět Jiří Skála ve své poslední sezóně ve Viktorii, tu úplně závěrečnou v 1. lize odehrál loni právě za Č. Budějovice. V jarní části zaznamenala Plzeň své dodnes poslední vítězství (4:1). Ze současných hráčů na obou stranách má dnes tento zápas už jen jednoho pamětníka – je jím Martin Vozábal, shodou okolností autor jediné budějovické branky. Po celý tento ročník hrály oba kluby o záchranu, ale zatímco se Viktoria – i díky vzájemným zápasům – nakonec udržela, s ligou se – po 7 letech – loučili Jihočeši. Po historickém 6. místě z předchozí sezóny určitě nečekaně. Po roce však byli zpět, sestoupila naopak Plzeň.

K dalšímu zápasu došlo tedy po dvouleté přestávce hned v 1. kole v Plzni a dlouho to nevypadalo, že právě toto utkání odstartuje černou plzeňskou sérii (nejdelší ze všech dosavadních „komplexů ČB“), kterou se dodnes nepodařilo přetrhnout! Ještě necelých 10 minut před koncem totiž Viktoria vedla 2:0, pak snížil opět Martin Vozábal, tím však podobnost s předchozím úspěšným zápasem skončila – v posledních vteřinách nastavení hosté vyrovnali na 2:2… Na jihu Čech vyhráli domácí 4:3, když po necelé hodině vedli již 4:1! Ani to jim nepomohlo k záchraně, sestoupili společně s Plzní, stejně jako o 14 let dříve, jen umístění si prohodili – poprvé od sestupu v roce 1980 skončila Plzeň poslední.

V následující druholigové sezóně vyhrály Č. Budějovice vždy shodně 1:0, na jaře v Plzni sporným gólem Davida Lafaty, zřejmě z ofsajdové situace. Hned po roce se vrátily do 1. ligy, Viktoria skončila až 4. a měla o 16 bodů méně než vítěz soutěže.

Další neuvěřitelná plzeňská porážka se odehrála v Č. Budějovicích v listopadu 2003. Rozhodla velmi prapodivná penalta tři minuty před koncem. V předposledním jarním kole ve Štruncových sadech došlo v poslední desetiminutovce k nevídanému plzeňskému kolapsu – stav 2:1 se změnil na konečných 2:4 (hattrick vstřelil David Lafata). Nejen úroveň, ale i návštěva tohoto zápasu byla „druholigová“ – 786 diváků. O rok později však Č. Budějovice sestoupily (v historii české ligy potřetí, stejně jako Plzeň), ale opět jen na rok.

I loňský podzimní zápas měl již „tradičního“ vítěze – Jihočeši zdolali Viktorii již pošesté v řadě, tentokrát 2:1. K přerušení této série došlo letos v dubnu v Plzni, ale jen napůl – stejně jako o necelých sedm let dříve hosté vyrovnali na konečných 2:2 v nastavení, dokonce i do stejné branky… Byl to poslední budějovický bod v uplynulé sezóně, všech šest zbývajících utkání prohráli (skóre 4:15), zatímco plzeňští získali ještě 11 bodů. Nic to však nemění na tom, že proti žádnému jinému ligovému klubu nečeká Viktoria Plzeň na vítězství tak dlouhou dobu jako právě proti Českým Budějovicím…

Blahopřejeme!

Josef Bartoš – 85 let!

Příští týden oslaví úctyhodné jubileum dlouholetý člen Staré gardy plzeňských fotbalistů Josef BARTOŠ.

Sportu, zejména plzeňské kopané, zasvětil celý svůj život. Nejprve jako aktivní hráč, později jako obětavý funkcionář.

V raném věku získával zkušenosti v divizních Rokycanech a plzeňské Olympii. Jako vyspělý hráč pak posílil ligovou Viktorii Plzeň. Na postu středního záložníka odehrál v Luční ulici desítky úspěšných zápasů. V roce 1944 se se svými spoluhráči probojovali až do finále Českého poháru proti Spartě Praha.

Josef Bartoš patřil k obětavým a spolehlivým hráčům a svojí bojovností byl pro ostatní příkladem. Skromným a sportovním vystupováním si získal oblibu i u široké veřejnosti.

Po skončení aktivní činnosti pracoval Josef Bartoš v oddíle v různých funkcích a jako náčelník ligového mužstva přivedl v roce 1967 S. K. Viktorii po čtyřleté přestávce znovu do první ligy. Pod jeho vedením spolu s Vlastimilem Chobotem vychovali řadu vynikajících fotbalistů, jako byli Lopata, Plass, Michálek, Čaloun, Mudra, Hop, Pleško, Kamír a další…

Josef Bartoš svým sportovním přístupem patří k těm, kteří se zasloužili o popularitu a rozvoj plzeňské kopané.

Jménem všech příznivců plzeňského sportu přejeme Josefu Bartošovi pevné zdraví a hodně radosti do dalších let!

102. setkání Staré gardy

Už 102. setkání Staré gardy plzeňských fotbalistů bylo další příležitostí zavzpomínat si na léta, která jako hráči prožívali na fotbalových hřištích. Znovu se sešlo mnoho vynikajících fotbalistů, kteří úspěšně hájili barvy svých klubů. Přivítali mezi sebou i fotbalisty z Karlových Varů v čele s reprezentantem Jiřím Feuraizlem.

Přítomné přišel pozdravit i provozně-ekonomický ředitel FC Viktoria Plzeň Zdeněk Bečka. Ocenil aktivitu členů Staré gardy při propagaci plzeňské kopané. Současně seznámil účastníky setkání s nejbližšími sportovními a společenskými úkoly, které před nejpopulárnějším západočeským fotbalovým klubem stojí.

Fotbalisté Staré gardy nezapomněli poblahopřát reprezentačnímu mužstvu k vítězství ve skupině a k postupu na Mistrovství Evropy v roce 2008. Rovněž ocenili výročí založení fotbalových klubů Sparty Plzeň a SK Nýřany.

Svým jubilujícím členům pak předali jako projev úcty a věrnosti ke kopané pamětní listy.

Jiří Kobilinský,

sekretář Staré gardy

SK Dynamo České Budějovice

Vedení klubu:

Předseda představenstva:         Karel Poborský

Generální manažer:       Ing. Pavel Matoušek, MBA

Ekonomický manažer:  Ing. Daniela Marková

Technický manažer:      Roman Havel

Sportovní manažer:      Mgr. Jiří Kotrba

Realizační tým:

Hlavní trenér:    František Straka

Asistent trenéra:           Jiří Jurásek

Vedoucí mužstva:         Pavol Švantner

Lékař:  MUDr. Martin Scheichl

MUDr. Martin Held

Masér: Vladimír Adam

Fyzioterapeut:  Tomáš Skrbek

Kustod:            Václav Kolář

Soupiska A mužstva

Brankáři:

30        Zdeněk Křížek (16.1.1983)

1          Pavel Kučera   (2.7.1976)

Obránci:

4          David Homoláč            (12.10.1973)

3          David Horejš   (19.5.1977)

2          Tomáš Hunal    (1.6.1973)

24        Jiří Peroutka     (31.12.1982)

16        Daniel Rehák   (2.4.1985)

23        Michal Šmíd     (20.10.1986)

17        Martin Tischler (31.5.1988)

11        Michael Žižka  (23.5.1981)

Záložníci:

20        Jiří Adamec      (21.3.1982)

26        Jaroslav Černý (23.6.1979)

9          Jaroslav Hílek  (6.6.1978)

22        Jiří Hrbáč         (22.2.1984)

19        Marek Jungr    (11.4.1987)

13        Jaromír Plocek (14.12.1974)

25        Martin Vozábal            (8.11.1978)

Útočníci:

12        Václav Mrkvička         (7.8.1979)

18        Marek Plichta  (27.7.1983)

15        Tomas Radzinevičius    (5.6.1981)

21        Augustinho Marques Renan     (8.3.1983)

14        Tomáš Stráský (15.4.1987)

            Karel Zelinka   (17.1.1987)