Snad žádnému z plzeňských znalců a milovníků fotbalu není zapotřebí představovat Jiřího Sloupa, který se svým nezapomenutelným rukopisem zapsal do historie nejen plzeňského fotbalu. Miláček publika se v úterý 30. dubna dožívá významného životního jubilea. V medailonu Pavla Hochmana si můžeme nyní tohoto jedinečného fotbalistu připomenout.

Snad žádnému z plzeňských znalců a milovníků fotbalu není zapotřebí představovat Jiřího Sloupa, který se svým nezapomenutelným rukopisem zapsal do historie nejen plzeňského fotbalu. Miláček publika se v úterý 30. dubna dožívá významného životního jubilea. V medailonu Pavla Hochmana si můžeme nyní tohoto jedinečného fotbalistu připomenout.

Jiří Sloup (30. dubna 1953) pochází z rozvětvené fotbalové rodiny Sloupů. Kdysi dávno byli slavní Josef Sloup ("Štaplík"), Rudolf Sloup ("Štapl"), kteří i reprezentovali. Po druhé světové válce slávu rodiny Sloupů rozšířili Rudolf, Zdeněk a Karel, všichni oblékali dres Viktorie, Škody nebo Spartaku. Z tohoto fotbalového klanu je i Jiří Sloup, jehož otec Josef je bratrem Karla Sloupa.

Fotbalovou abecedu se začal poznávat v Sokole Plzeň - Letná, kde hrál od žáků, za dorost i za dospělé. Rok před nástupem na základní vojenskou službu přestoupil do ČSAD Plzeň (dnes SK Smíchov), kde okusil jak chutná divize dospělých. Slušivou vojenskou uniformu barvy khaki oblékal v letech 1974 - 76 v Dukle Tábor, kde se z něj postupně stával obávaný kanonýr. Tábor hrál třetí ligu a za sezonu 1975 - 76 nastřílel úctyhodných 22 gólů! Každý takový střelec se stal okamžitě potencionální posilou řady prvoligových klubů. Jen kdyby se ho podařilo ještě tak získat... V plzeňské Škodě tehdy trénoval Tomáš Pospíchal, který obdivoval u Jiřího Sloupa především jeho tvrdost, důraz a výbornou střelu. Proto také přišel do Škodovky a s ním i Jan Berger, Michal Jelínek, Lubomír Rejda a Pavel Karafiát. To všechno se stalo v červenci 1976, kdy vedení klubu zřejmě na posilách vůbec nešetřilo. „Doslova si pro mě přijel domů,“ líčil Sloup tehdejší lanaření trenérem Pospíchalem. „Já jsem byl doma se ženou, najednou někdo zvoní. Tak jsem se podíval kukátkem, on tam trenér Pospíchal.“

Premiérový ligový duel za Škodovku sehrál v prvním kole 18. srpna 1976 v Teplicích, kde plzeňský tým remizoval 1:1 a Jiří Sloup nastoupil na posledních patnáct minut do útoku za Jelínka. Nejdřív začal nastupovat na postu levého křídla, ale po pár zápasech se přesunul na místo záložníka, které začal střídat se stoperem. To mu vyhovovalo, neboť ze zadní linie nebezpečně ostřeloval strážce prvoligových svatyní. V říjnu 1976 také vstřelil první ligový gól, který by mohl aspirovat na gól roku. Plzeň hrála doma se Žilinou, vyhrála 2:0 a o druhé brance tehdejší Pravda napsala: "Převaha Plzně sílila a byla korunována dlouho nevídanou střelou, kterou ze 35 metrů vyslal Sloup pod břevno do šibenice tak prudce, že brankář Murárik ani nezareagoval." V listopadu téhož roku vyhrála Škoda hodně překvapivě v Košicích na VSS divokým skóre 6:3, Jiří Sloup dal opět krásný gól a Československý sport druhý den napsal: "Plzeň podala výborný kolektivní výkon, podložený bojovností, fotbalovým umem a příkladnou střeleckou pohotovostí. Nejlepším hráčem na hřišti byl Sloup." Na podzim nastřílel čtyři góly, v dobrých výkonech pokračoval i v jarní části a měl velký podíl na konečném šestém místě.

V sestavě Škodovky měl stálé místo i v dalších sezonách. K důrazu, tvrdosti, pohotové, tvrdé střele levačkou a solidní technice přidal i přehled ve hře, taktickou vyzrálost a výbornou fyzickou kondici. Po sestupu Plzně z první ligy v roce 1980 střílel exportní góly i v druholigové společnosti. V lednu 1982 mu nabídli místo ve svém celku pražští Bohemians. Podruhé se tak Jiří Sloup setkal s koučem Tomášem Pospíchalem. Ten chtěl ve Vršovicích vybudovat mužstvo evropského formátu, a plzeňský dlouhán ce mu náramně hodil do koncepce. Sloup měl obavy, jak ho vynikající kolektiv přijme, navíc přišel do Bohemky i přes odpor některých tamních funkcionářů, ale všechno dopadlo nad očekávání velmi dobře. Rázem se stal osobností nového týmu a nakonec i celé první ligy. Vznikla vynikající záložní řada Zelenský - Sloup - Bičovský - Chaloupka a na podzim 1982 měl Jiří Sloup zřejmě životní formu. Klokani hráli moderní totální fotbal, vysoce kolektivní, vedli ligu a řádili i v Poháru UEFA. Vyřadili bez porážky Austrii Vídeň, Saint Etiéne, Servette Ženeva, Dundee United a Sloup dával po gólu Rakušanům a Švýcarům. V jarním semifinále proti Anderlechtu pro zranění nenastoupil a snad i proto byli Bohemians vyřazeni.

Vynikající výkony přivedly Jiřího Sloupa i do národního mužstva Československa, které trénoval František Havránek a do sestavy si vybral hodně hráčů z vršovického klubu. Reprezentační debut měl Jirka jak se patří. V listopadu 1982 hrálo Československo v kvalifikaci pro ME v Miláně s Itálií, která se pyšnila čerstvým titulem mistra světa a nic jiného než výhru si nepřipouštěla. Přes 80 000 diváků na San Siru však bylo dokonale šokováno. Domácí sice 1:0 vedli, ale ve 27. minutě Sloup prudkou bombou z voleje překonal legendárního Dino Zoffa a vyrovnal. Po obrátce šla Itálie opět do vedení, osmnáct minut před koncem však prošel Sloup celým hřištěm, do uličky poslal ideální míč Chaloupkovi, který srovnal na konečných 2:2. Jiří Sloup byl na těžkém, vodou nasáklém terénu nejlepším na hřišti. "Sloup stejně skvěle bránil, jako útočil, odzbrojoval Italy v poli způsobem, který je nejednou přivedl do varu," napsal fotbalový expert Jaroslav Šálek v Mladé frontě. Po tomto vynikajícím debutu reprezentoval ještě sedmkrát.

Velmi dobrou sezonu 1982 - 83 dotáhli Bohemians do úspěšného konce a stali se mistrem Československa. Celé jaro sice Jiří Sloup pro zranění nehrál, ale jeho podíl na zisku mistrovského titulu byl velký. Také další dvě sezony patřil k oporám populárních zelenobílých klokanů. V PMEZ nebo Poháru UEFA si zahrál například proti Rapidu Vídeň, Ajaxu Amsterodam a Tottenhamu. Legendární záložník s čapím během byl pověstný dlouhými přesnými pasy a důraznými skluzy, na které během jeho kariéry doplatil i slavný Ajax Amsterdam v čele s Marco van Bastenem. „Vyhráli jsme 1:0 a na penalty jsme je porazili. Všichni tu byli, i Rijkaard. Van Bastenovi jsem roztrhl čelo. Koeman pak říkal, že tak zdrogovanýho hráče, jako jsem byl já, neviděli...“ vzpomínal Sloup na tehdejší zápas.

V pohárech střílel i rozhodující góly a patřil nadále ke klíčovým hráčům Boheminas. V létě roku 1985 se vrátil do Plzně. Tehdy dvaatřicetiletý borec uvedl i důvody, které ho k návratu vedly: "Rád jsem se vrátil domů jednak proto, že mě potřebuje rodina, jednak s vědomím, že bych mohl pomoci trenéru Rubášovi a celému mužstvu k návratu do první ligy." Ten se povedl hned následujícího roku a Jiří Sloup ve stoperské dvojici s Milanem Formanem se stal opět prvoligovou oporou. Navíc ještě střílel v ten nejsprávnější čas důležité góly. Na podzim 1986 prohrála Škodovka v Ostravě 3:4 a Sloup se trefil dvakrát. A na jaře 1987, kdy plzeňský tým podnikal záchranářské práce, přijeli do Štruncových sadů Boheminas. V tabulce byli sice první, ale Plzeň je porazila 3:0. Československý sport druhý den napsal: "Sloup si vzpomněl na zlaté časy v zelenobílém dresu. Míč z prvního trestného kopu z více než dvaceti metrů umístil přesně k tyči, podruhé téměř z třiceti metrů se trefil pod břevno branky překvapeného Švengra." Úspěšný kanonýr byl několikrát v sestavě kola, Plzeň se celé jaro snažila, ale nakonec sestupu stejně neunikla.

V druholigovém ročníku 1987 - 88 bojovala Škodovka o postup mezi elitu s Brnem a v dubnu se oba celky utkaly v Plzni v rozhodujícím duelu. Přes 20 000 diváků ve Štruncových sadech dlouho nevidělo branku, až tři minuty před koncem rozhodl Jiří Sloup o vítězství 1:0 a prakticky i o návratu mezi nejlepší celky republiky. "Po faulu si postavil míč na trestný kop Sloup a z 25 metrů prostřelil zeď a překonal nešťastného Tulise. Plzeňské ochozy explodovaly," popsala rozhodující moment Mladá fronta. I mezi elitou patřil Jiří Sloup k oporám zadních řad a také k úspěšným kanonýrům. Například doma se Slovanem Bratislava zařídil výhru 2:1 dvěma góly, o vítězství 4:2 se Slavií se přičinil jednou brankou nebo na jaře 1989 při výhře 4:1 s Interem Bratislava skóroval dvakrát. Přesto Škodovka sestoupila a v létě 1989 pověsil Jiří Sloup prvoligové kopačky na hřebík. Odešel v šestatřiceti letech po sezoně, ve které dal devět gólů.

V naší nejvyšší soutěži sehrál Jiří Sloup celkem 231 utkání (155 za Škodu Plzeň, 76 za Bohemians) a nastřílel 48 gólů (28 za Škodu Plzeň, 20 za Bohemians). Za áčko Československa sehrál 8 mezistátních zápasů, ve kterých odehrál 571 minut. Dnes se legenda Viktorie potýká s vážnými zdravotními problémy. Přesto navštěvuje prvoligová i pohárová klání svého klubu. Ke kulatému jubileu mu jistě přijde popřát hodně gratulantů. Fronta bývalých spoluhráčů, kamarádů, ale i obdivovatelů a fanoušků bude zcela určitě hodně dlouhá.....

Statistika prvoligových gólů Jiřího Sloupa
Sezona 1976 - 77:   4 góly (Škoda Plzeň - 6. místo)
Sezona 1977 - 78:   3 góly (Škoda Plzeň - 12. místo)
Sezona 1978 - 79:   1 gól (Škoda Plzeň - 14. místo)
Sezona 1979 - 80:   5 gólů (Skoda Plzeň - 16. místo)
Sezona 1981 - 82:   2 góly (Bohemians - 3. místo)
Sezona 1982 - 83:   8 gólů (Boheminas - 1. místo)
Sezona 1983 - 84:   7 gólů (Bohemians - 3. místo)
Sezona 1984 - 85:   3 góly (Bohemians - 2. místo)
Sezona 1986 - 87:   6 gólů (Škoda Plzeň - 15. místo)
Sezona 1988 - 89:   9 gólů (Škoda Plzeň - 15. místo)

Utkání Jiřího Sloupa za národní A mužstvo Československa
Itálie - Československo 2:2 (1:1, Altobelli, vlastní Kapko - Sloup, Chaloupka), kvalifikace pro ME, 13. listopadu 1982 v Miláně
Švédsko - Československo 1:0 (1:0, Corneliusson), kvalifikace pro ME, 21. září 1983 ve Stockholmu
NDR - Československo 2:1 (2:1, Minge, Ernst - Griga), přátelsky, 28. března 1984 v Erfurtu
Itálie - Československo 1:1 (1:0, Bagni - Griga), přátelsky, 7. dubna 1984 ve Veroně
Československo - Dánsko 1:0 (0:0, Knoflíček), přátelsky, 16. května 1984 v Praze na Strahově
Švýcarsko - Československo 2:0 (2:0, Sulser 2), přátelsky, 27. března 1985 v Sionu
Malta - Československo 0:0, kvalifikace pro MS, 21. dubna 1985 v La Valletě
Československo - NSR 1:5 (0:4, Griga - Berthold, Littbarski, Matthäus, Herget, K. Alofs), kvalifikace pro MS, 30. dubna 1985 v Praze na Strahově

Utkání Jiřího Sloupa za olympioniky Československa
Polsko - Československo 2:0 (1:0, Kensy z PK, Romke), přátelsky, 24. srpna 1983 v Myszlenici u Krakova
SSSR - Československo 0:1 (0:1, Levý z PK), přátelsky, 18. dubna 1984 v Moskvě

Utkání Jiřího Sloupa za národní B mužstvo Československa
NSR - Československo 1:0 (0:0, Burgsmüller), přátelsky, 6. září 1977 v Norimberku