Domácí výhra nad Jabloncem přinesla do kabiny Viktorie potřebnou pohodu a dobrou náladu. „Po nedělním zápase jsem usnul snad v půl třetí ráno. V hlavě se mi honily...

Domácí výhra nad Jabloncem přinesla do kabiny Viktorie potřebnou pohodu a dobrou náladu. „Po nedělním zápase jsem usnul snad v půl třetí ráno. V hlavě se mi honily důležité momenty,“ přiznává gólman Martin Ticháček.  „Ta výhra byla pro nás důležitá. Věřím, že nám pro zbývající zápasy přinese klid. Ten by nám v Budějovicích mohl pomoci k bodům.“

Ticháček míní, že v zápase Viktorie v Budějovicích budou chtít oba celky vyhrát. „Už nikomu nejde o záchranu, ale jde o prémie a hlavně body v tabulce. Myslím, že diváci uvidí uvolněný fotbal. Vyhraje ten, kdo bude mít víc štěstí v koncovce. My si také budeme muset pohlídat jejich nebezpečné standardky“

Martin Ticháček se na zápas těší i kvůli tomu, že by měl nastoupit proti svému kamarádovi, exViktoriánovi  Petru Šímovi. „Jsme oba z Domažlicka a kamarádíme se už od dětství. Určitě před zápasem přijde nějaké hecování,“ usmívá se Ticháček.

Na lavičce Plzně bude v Budějovicích sedět stejně jako ve dvou předchozích duelech zkušený stoper Martin Müller. Ještě doléčuje operované koleno a nastoupit nemůže. Má ale novou funkci vedoucího týmu. „Vzal jsem to na pár posledních utkání. Myslím, že snad i má přítomnost může klukům psychicky pomoci. Hlavně jsem ale rád, že můžu zas být přímo u trávníku a zápasy prožívat,“ podotýká Müller.  Ten pět měsíců po operaci vazů trénuje zatím individuálně. „Lepší se to. Už běhám a za měsíc bych se mohl naplno zapojit do přípravy. Věřím tomu, že ještě budu i platný na hřišti.“

Müller je také přesvědčen o tom, že výhra nad Jabloncem tým nakopne. „Kluci si uvědomují, že je třeba ligu dohrát se ctí a udělají všechno proto, aby dva poslední zápasy vyhráli.“

Trenér Viktorie Karel Krejčí si vítězství nad Jabloncem váží. „Hlavní bylo, že jsme podali kolektivní výkon, hráli jsme jako tým,“ zdůrazňuje. „Kluci se poučili ze špatného výkonu v Mladé Boleslavi. Věřím, že když na nedělní výkon navážeme, můžeme v Budějovicích bodovat.“

Pro Karla Krejčího bude zápas v Budějovicích výjimečný. „Právě tam jsem po zranění kolene končil hráčskou kariéru a přičichl jsem k trenéřině,“ vzpomíná. Teď je pro něj ale hlavní na jihu Čech uspět s plzeňským týmem. „Budějovice sice doma vyhrávají, my ale chceme to samé. Když opět odvedeme poctivou týmovou práci a pohlídáme si standardní situace, věřím že uspějeme,“ je si jist trenér. 

29.kolo

SK Dynamo České Budějovice – FC Viktoria Plzeň

Sobota - 10.05. - 15:00

Tabulka celkem

 9. Viktoria Plzeň         28 9 7 12 25: 34 34 ( -8)

12. České Budějovice 28 8 7 13 26: 33 31 (-11)

Tabulka doma

6. České Budějovice 14 7 5 2 17: 8 26

Tabulka venku

9. Viktoria Plzeň 14 3 3 8 9: 22 12

Sestava Dynama v posledním utkání v Liberci: Kučera - Plocek, Horejš, Hunal, Šmíd - Šíma, Homoláč, Hílek, Mezlík - Svátek, Ondrášek (89. Mrkvička). Trenér: F. Straka.

Podzimní zápas: FC Viktoria Plzeň – SK Dynamo České Budějovice 1:1, branky: 90. Jarolím (PK) - 14. Peroutka

Ostatní zápasy

A1A2901 Sparta Praha Baník Ostrava 10.05. 15:00 SO 

A1A2902 Brno Slovan Liberec 10.05. 15:00 SO 

A1A2903 SIAD Most Tescoma Zlín 10.05. 15:00 SO 

A1A2905 Bohemians 1905 Teplice 10.05. 15:00 SO 

A1A2906 Kladno Sigma Olomouc 10.05. 15:00 SO 

A1A2907 Jablonec Viktoria Žižkov 10.05. 15:00 SO 

A1A2908 Mladá Boleslav Slavia Praha 10.05. 15:00 SO

WWW: http://www.skcb.cz/

Jak jsme hráli s Českými Budějovicemi

Z historických pramenů a statistik vzájemných zápasů vybíral Václav Přibáň

Přestože obě města nejsou zeměpisně příliš vzdálena, fotbalové kluby se v rámci obou nejvyšších soutěží pravidelně začaly utkávat až od začátku osmdesátých let. Tento stav trvá dodnes. Za tato téměř tři desetiletí se pouze 9x nepotkaly ve stejné soutěži. Důvodem byly pochopitelně opakované postupy či sestupy. Zajímavé také je, že během federální éry se jen jednou střetly v nejvyšší soutěži, zatímco po vzniku samostatné české ligy naopak jen jednu sezónu strávily ve 2. lize současně.

V posledním jarním kole roku 1981 zvítězila Škoda Plzeň překvapivě na jihu Čech 2:1 a uspěla i v podzimním domácím zápase 1:0. V roce 1982 však už přišly první porážky, obě v Českých Budějovicích – na jaře těsně 1:2, na podzim vysoko 1:4. Další rok vyhráli opět domácí, pro změnu v Plzni, 1:0 na jaře a v úvodním domácím utkání podzimní části 3:1. Návrat do Štruncových sadů po dvou sezónách odehraných v Luční ulici se tedy vydařil. V jarním zápase ale Jihočeši porážku oplatili, když zvítězili 2:0 brankami Jiřího Kotrby.

V sezóně 1984/85 vyhrály Č. Budějovice obě utkání shodně 2:1, přestože se vždy ujala vedení Plzeň… Tento rok obsadila 1. místo Zbrojovka Brno, ale z důvodu disciplinárního trestu nemohla postoupit do nejvyšší soutěže, a tak postup připadl právě jihočeskému klubu, který skončil na 2. místě. Naopak plzeňští – již třetí rok v řadě – do hry o postup vůbec nezasáhli…

V 1. lize se pak Jihočeši zachránili doslova na poslední chvíli, když celou jarní část a ještě kolo před koncem byli předposlední (tři kola před koncem dokonce poslední). Postarali se však o rekordní porážku, jaká snad od začátku šedesátých let nemá obdoby – v prvním jarním kole podlehli na Julisce pražské Dukle 0:10(!!). V tomto roce si postup do ligy vybojovala Škoda Plzeň, takže v nadcházející sezóně, na rozdíl od těch předchozích, se tedy setkává s Českými Budějovicemi pro změnu v nejvyšší soutěži.

A skončilo to neslavně – Plzeň opět vyšla bodově naprázdno (0:1 a 1:2) a pamětníci si jistě vzpomenou, že obě utkání hrubě ovlivnil rozhodčí Jan Hora, zejména to jarní v Plzni, když za stavu 1:1 domácím neuznal (bez udání důvodu) zcela regulérní branku! V nastavení pak rozhodl bývalý hráč Plzně Roman Sokol (jinak střelec všech tří budějovických branek)… Zmíněný rozhodčí nejen že nebyl za svůj výkon potrestán, ale naopak dvě kola před koncem řídil plzeňský zápas v Dunajské Stredě. Výsledek? Domácí vyhráli 2:1 neregulérním gólem v nastavení… Plzeňský sestup zpečetily prohry se Žilinou a v Prešově, oba tyto slovenské kluby sestoupily hned v příští sezóně. Jihočeši po výhře v Plzni pak 6x v řadě prohráli a s ligou se – po dvou letech – rozloučili remízou 2:2 s B. Bystricí.

I v národní lize zvítězili Budějovičtí, tentokrát hladce 3:0 (vyloučen byl plzeňský Jiří Sloup). Byla to jediná plzeňská porážka v podzimní části, ale od Č. Budějovic již šestá v řadě! Od následujícího zápasu s Havířovem už vedl Škodu Plzeň trenér Zdeněk Michálek. Jarní odveta ve Štruncových sadech začala nečekaně – hosté šli do vedení již v 1. minutě! Po čtvrthodině však bylo srovnáno a závěrečná desetiminutovka rozhodla o plzeňském vítězství 3:1, tedy stejným poměrem jako to předchozí o téměř pět let dříve. V této sezóně Jihočeši do hry o postup nezasáhli, po podzimu byli dokonce až na 8. místě, jarní zlepšení jim vyneslo konečné 4. místo, přesto za postupující Plzní zaostali o 14 bodů.

O 17 měsíců později zaznamenala Plzeň svou dodnes poslední výhru na jihu Čech (2:1), nezvládla však jarní zápas (2:3 – jediná domácí porážka v této sezóně) a obsadila 2. místo s pětibodovou ztrátou na postupující Hradec Králové. Č. Budějovice opět hrály jen ve středu tabulky, nakonec obsadily 7. místo, když za Plzní zaostaly o 10 bodů a za prvním Hradcem dokonce o 15.

V sezóně 1990/91 naopak vyhráli obě utkání domácí, a to shodně 1:0. Do nejvyšší soutěže se po čtyřleté přestávce vrátily České Budějovice, ačkoli po podzimní části byly až osmé, ale jen s dvoubodovou ztrátou na 1. místo. Plzeň skončila těsně druhá.

V úvodním ročníku nejvyšší české soutěže se v obou zápasech body dělily, i když v Plzni vedla Viktoria již po 18 minutách 2:0, na konečných 2:2 vyrovnal Robert Žák (nyní trenér Mostu). Na jaře se hrálo bez branek a za celou tuto dobu je to jediné utkání, ve kterém se plzeňským na jihu Čech podařilo udržet čisté konto!

I v další sezóně se opakoval výsledek 0:0, tentokrát ale v Plzni. Moc k němu nechybělo ani v Č. Budějovicích, domácí však necelou čtvrthodinu před koncem rozhodli – 1:0.

Až v srpnu 1995, na stadionu v Luční ulici (a také v tropickém vedru) se Viktoria konečně dočkala prvoligové výhry – 2:0. V Č. Budějovicích vyrovnali domácí na konečných 2:2 z velice sporné penalty, proti které protestoval trenér Jaroslav Hřebík tak, že vběhl na hrací plochu!

V posledním kole na podzim 1996 se na jihu Čech hrálo opět 2:2, když plzeňští zachránili důležitý bod až v poslední minutě. A v závěrečném kole této sezóny zaznamenala Viktoria vůbec nejvyšší vítězství a dodnes poslední čisté konto proti Jihočechům (4:0), všechny branky padly až v poslední půlhodině. Během tří minut 2x skóroval Jiří Skála, v posledních pěti minutách se tento stav ještě zdvojnásobil.

V sezóně 1997/98 přivezli plzeňští z Č. Budějovic již třetí remízu v řadě (od té doby bohužel už ani bod), když na konečných 1:1 vyrovnal opět Jiří Skála ve své poslední sezóně ve Viktorii, tu úplně závěrečnou v 1. lize odehrál loni právě za Č. Budějovice. V jarní části zaznamenala Plzeň své dodnes poslední vítězství (4:1). Ze současných hráčů na obou stranách má dnes tento zápas už jen jednoho pamětníka – je jím Martin Vozábal, shodou okolností autor jediné budějovické branky. Po celý tento ročník hrály oba kluby o záchranu, ale zatímco se Viktoria – i díky vzájemným zápasům – nakonec udržela, s ligou se – po 7 letech – loučili Jihočeši. Po historickém 6. místě z předchozí sezóny určitě nečekaně. Po roce však byli zpět, sestoupila naopak Plzeň.

K dalšímu zápasu došlo tedy po dvouleté přestávce hned v 1. kole v Plzni a dlouho to nevypadalo, že právě toto utkání odstartuje černou plzeňskou sérii (nejdelší ze všech dosavadních „komplexů ČB“), kterou se dodnes nepodařilo přetrhnout! Ještě necelých 10 minut před koncem totiž Viktoria vedla 2:0, pak snížil opět Martin Vozábal, tím však podobnost s předchozím úspěšným zápasem skončila – v posledních vteřinách nastavení hosté vyrovnali na 2:2… Na jihu Čech vyhráli domácí 4:3, když po necelé hodině vedli již 4:1! Ani to jim nepomohlo k záchraně, sestoupili společně s Plzní, stejně jako o 14 let dříve, jen umístění si prohodili – poprvé od sestupu v roce 1980 skončila Plzeň poslední.

V následující druholigové sezóně vyhrály Č. Budějovice vždy shodně 1:0, na jaře v Plzni sporným gólem Davida Lafaty, zřejmě z ofsajdové situace. Hned po roce se vrátily do 1. ligy, Viktoria skončila až 4. a měla o 16 bodů méně než vítěz soutěže.

Další neuvěřitelná plzeňská porážka se odehrála v Č. Budějovicích v listopadu 2003. Rozhodla velmi prapodivná penalta tři minuty před koncem. V předposledním jarním kole ve Štruncových sadech došlo v poslední desetiminutovce k nevídanému plzeňskému kolapsu – stav 2:1 se změnil na konečných 2:4 (hattrick vstřelil David Lafata). Nejen úroveň, ale i návštěva tohoto zápasu byla „druholigová“ – 786 diváků. O rok později však Č. Budějovice sestoupily (v historii české ligy potřetí, stejně jako Plzeň), ale opět jen na rok.

I předloňský podzimní zápas měl již „tradičního“ vítěze – Jihočeši zdolali Viktorii již pošesté v řadě, tentokrát 2:1. K přerušení této série došlo letos v dubnu v Plzni, ale jen napůl – stejně jako o necelých sedm let dříve hosté vyrovnali na konečných 2:2 v nastavení, dokonce i do stejné branky… Byl to poslední budějovický bod v uplynulé sezóně, všech šest zbývajících utkání prohráli (skóre 4:15), zatímco plzeňští získali ještě 11 bodů. Nic to však nemění na tom, že proti žádnému jinému ligovému klubu nečeká Viktoria Plzeň na vítězství tak dlouhou dobu jako právě proti Českým Budějovicím. 

Podzimní klání rovněž nemělo vítěze. V posledním domácím utkání ve Štruncových sadech se nejprve trefil českobudějovický Peroutka, za Viktorku vyrovnával v devadesáté minutě z pokutového kopu Marek Jarolím. Během letošní zimní přestávky zamířil na jih Čech i dlouholetý hráč Viktorie Petr Šíma, pro kterého bude mít tento duel zajímavou příchuť.