Jan Kovařík a Tomáš Chorý proti Římu potvrdili svou aktuální střeleckou formu. Oba se trefili v pátek proti Zlínu a dnes na své góly dokázali navázat také na scéně Ligy mistrů UEFA. Zatímco Kovařík otevřel skóre zhruba po hodině hry, Tomáš Chorý vracel Viktorce vedení o deset minut později. Jeho trefa se nakonec ukázala být tou vítěznou a v konečném účtování pro Plzeň i postupovou.

Radost na tribunách odšpuntoval v 62. minutě Jan Kovařík, který zakončoval parádní přihrávku Kopice a v radostném opojení následně zmizel v síti římské brány. „Jelikož to je gól v nejprestižnější klubové soutěži na světě, tak ho řadím asi nejvýše. Užíval jsem si to moc. Hodně jsem se soustředil, abych trefil bránu a pak už jsem nechtěl brzdit, tak jsem to proběhl a skočil do sítě,“ smál se.

Zatímco Viktoria držela o půli bezgólovou remízu, Madrid v souběžně hraném utkání prohrával doma s Moskvou už 0:2, což v tu chvíli posouvalo na třetí místo právě CSKA. „Když jsem došel do kabiny v poločase, tak to tam někdo zmínil, že Moskva vede 2:0. Řekli jsme si, že musíme hrát pořád stejně, dobře bránit, chodit do brejků a že ty šance přijdou. Přišly a my dvě z nich proměnili,“ těšilo ho.

Moskva tak skončila ve skupině poslední, přestože dvakrát porazila obhájce titulu a navíc s dvěma čistými konty. „My jsme s Madridem sice neuhráli ani bod, ale v konečném účtování rozhodly vzájemné zápasy,“ říkal po zápase Kovařík.

A jaké to bylo na hřišti z jeho pohledu? „Na držení balonu nás přehráli, ale kombinovali daleko od branky. Tam nám to tolik nevadilo. Těžko můžeme takový tým přehrát v držení balonu, ale hraje se na góly a ty jsme dali my,“ radoval se.

Vítěznou trefu ale obstaral až po vyrovnání Ündera útočník Tomáš Chorý, který hlavou dorazil další střelu Kovaříka. „Je to prostě nádherné. Já jsem tomu věřil už v prvním poločase, jak jsem dojížděl ve skluzu k té křižné přihrávce. Tam mi chybělo asi dvacet centimetrů. Pak to přišlo a ze mě to spadlo. Byl jsem strašně šťastný. Je to určitě nejdůležitější gól v mé kariéře,“ podělil se o své pocity krátce po konečném hvizdu.

„Snažil jsem se to hodit rychle za hlavu, ale pořád jsem to měl trochu před očima. Jsem rád, že se to vrátilo a počkali jsme si na ten gól na 2:1,“ vracel se ještě ke své velké šanci v prvním poločase.

A jak oslaví vytáhlý útočník jednu z největších výher v klubové historii? „Už se těším, až přijdu domů a uvidím malou… Už jsem se koukal na telefon, malá se koukala s manželkou na televizi, takže to je takové hodně procítěné.“

Fotogalerie