Fotbalová Plzeň u vedla nad Českými Budějovicemi 5:0, kdy trenér Miroslav Koubek vydal směrem k lavičce jasný pokyn: Pavle, jdi se rozběhat, půjde na plac! Dvacet minut před koncem Pavel Horváth, dlouholetý plzeňský kapitán a novodobá ikona klubu, střídal střelce pátého gólu Ondřeje Vaňka.
Záloníka, jen 22. dubna oslaví 40. narozeniny, doprovázel hned při vstupu na hřitě nevídaný aplaus. Přestoe poslední dobou příli nehrál, fanouci svoji legendu stále velebí.Musím přiznat, e jsem měl slzu na krajíčku. Natěstí to střídání přilo tak rychle, e jsem se nestihl rozbrečet, usmíval se pak v rozhovoru s novináři.
Z tribuny se zdálo, e to bylo hodně nakvap. I dres jste si oblékal a u postranní čáry.
Jetě jsem nebyl ani oblečený a u mě volali, abych el na hřitě. Moná jsem si vytvořil rekord. Takhle rychle jsem jetě asi nikdy nevstoupil ani do tréninkové hry. Nerozcvičoval jsem se snad ani pět minut. Jsem rád, e jsem si nic nenatrhl a zítra můu naplno trénovat.
Take jste nečekal, e půjdete do hry?
Nejdřív se rozcvičovali jiní kluci, ne kouč ukázal na mě. Měl jsem tam hned i anci. Kdy se Limba divil, e jsem ji neproměnil, tak jsem mu říkal, e jsem měl jetě čtyři minuty předtím na nohou zimní boty, e kopačky jetě nestihly rozmrznout. koda, e se mi to nepodařilo proměnit, bylo by to pikantnějí.
Zdálo se, e vás spoluhráči často hledali. Chtěli, abyste dal gól.
Jsem s klukama kadý den. A i oni vědí, e je to poslední kousek mojí kariéry. Vidí, e fotbal miluju a na hřiti jsem nejastnějí. Bylo vidět, e to kolikrát mohli vyřeit sami, ale nabídli to mně. Jsem rád, e si v tomhle mančaftu můu zahrát.
Věříte, e dostanete víc prostoru ne na podzim?
To netuím. Vím, e není důvod zasahovat do mustva. S trenérem Koubkem jsem ale domluvený, e 20 či 30 minut jsem schopen odehrát. Budu se snait trenéry přesvědčit, e mám týmu co nabídnout. A kdybychom pokadé vedli 5:0, vůbec bych se nezlobil.
Jak vůbec snáíte současný stav, kdy u tolik minut neodehrajete?
Tomá Hořava to říkal do televize úplně přesně. Je nás tady dvacet a kadý chce hrát. Ale nad osobními ambicemi musí být vdy úspěch týmu. To je jednoznačné. Pokud by to někdo neakceptoval, tak bychom si to museli vyřeit mezi sebou. Ale charakter toho týmu je takový, e jsme schopni svoje ambice potlačit. Já budu nejastnějí, kdy budu moci v posledním kole zvednout pohár nad hlavu a skončit.
A opravdu potom skončíte?
V tuhle chvíli jsem definitivně rozhodnutý. Ani nevím, co by se muselo stát, abych pokračoval, by třeba na nií úrovni. Měl jsem minulý týden sezení s vedením o tom, co bude v létě. A domluvili jsme se na něčem, u čeho se to nedá skloubit s tím, e bych jetě hrál.
Můete alespoň naznačit, co to bude?
Fotbal. Bude to funkce na hřiti, do kanceláře se mi jetě nechce. Jsem pořád mladý, mám hezké tělo.
A do té doby ale upřednostňujete nastupovat za Viktorku?
Ano, chci být trenérům k dispozici. Zároveň si ale potřebuju udret zápasový rytmus. Jsme tedy domluveni, e kdy bude jasné, e za Plzeň to kolo nenastoupím, tak e půjdu do Domalic. To ale znamená, e tam i něco odtrénuji.