Viktorii Plzeň podporuje početný zástup fanouků, návtěvy v Doosan Areně jen zřídkakdy klesnou pod desetitisícovou hranici, na hřitích soupeřů bývá plzeňský sektor také častokrát zaplněný do posledního místa. Ve vech případech se můete spolehnout, e mezi plzeňskými příznivci bude Jan Kalina. Fanouek, který nechybí na ádném zápase Viktorie na českých stadionech, cestuje za svým týmem po celé Evropě.
Na podzim roku 1980 jsme se přestěhovali do Plzně a v tu dobu jsem začal pravidelně navtěvovat stadion. Ale abych řekl pravdu, jméno soupeře z prvního zápasu, na kterém jsem byl jako fanouek, si za ta léta u nepamatuji, popisuje počátek své přízně k Viktorii Plzeň pan Kalina, který v letoním roce dovrí úctyhodný věk 74 let. Za více ne pětatřicet let chyběl jen na málokterém utkání plzeňského týmu, z jeho vzpomínek by zkuený spisovatel poskládal rozsáhlou kroniku. Tenkrát se vlastně pořád bojovalo o samotnou existenci, jednou jsme byli nahoře, jednou dole. Zůstal jsem plzeňskému fotbalu věrný, i kdy se tu hrála druhá liga. V té době by nikdo nevěřil, e se Plzeň můe dostat na takovou úroveň, kde dnes je. Fotbal pro mě v té době byl a stále je podstatnou částí ivota, říká Jan Kalina.Jeden z plzeňských hrdinů chyběl jen na málokterých zápasech kody i Viktorie Plzeň. Doma jsem sjezdil vechny zápasy ligy i poháru, při evropských pohárech jsem chyběl na jediném zápase. Ten se hrál v Tbilisi s FC Metalurgi Rustavi. Já si pozdě zaádal o vízum a zkrátka jsem ho nedostal. U jsem měl objednané letadlo a vechno přichystané, ale díky vlastní hlouposti jsem odcestovat nemohl. Od té doby si víza hlídám, usmívá se dlouholetý fanouek Viktorie. Pracoval jsem celý ivot na dráze, take můu zdarma cestovat vlakem i v zahraničí. Kam lo dojet vlakem, tam jsem se dostal, kam ne, tam jsem musel letadlem. Nějaké peníze jsme uetřili a mám to těstí, e mi ena vechny moje výjezdy toleruje, těí Jana Kalinu. Moje ena chytala házenou, take má sport ráda a pro moji váeň má pochopení. Syn mi zase pomáhá shánět letenky. Třeba před zápasem s CSKA Moskva, které se na poslední chvíli přesunulo do Petrohradu, jsem měl těstí, jinak bych skončil v Moskvě. Synovi se toti na poslední chvíli podařilo sehnat letenku, take mi tenkrát hodně pomohl, dodává Kalina.
Kadý zápas v zahraničí spojuje s krátkým výletem. Vdycky se chci podívat po městě a po okolí. Líbilo se mi třeba v Pompejích nebo na Vesuvu. Kdy jsem byl za Viktorkou na soustředění na Maltě, viděl jsem opět něco, co bych za normálních podmínek neměl anci poznat. Díky Viktorce jsem doslova projel celou Evropu, usmívá se fanouek, který cestování a fotbal opravdu miluje. Ovem ne vdy je fotbalové fandění spojené jen s krásnými okamiky a výjimečnými záitky. Největí trable jsem zail na Schalke, kdy jsme hráli zápas Evropské ligy. Před zápasem jsem se dostal do skupiny plzeňských fandů, ve které byl jeden fanouek poněkud posilněn alkoholem a dostal se do konfliktu s jedním z pořadatelů. V tu ránu jsme byli obstoupeni těkooděnci. To jsem si hned řekl, e je zle. Natěstí se celá situace postupem času vyřeila a já se dostal na stadion, vzpomíná Jan Kalina, který sám o sobě říká, e není ničím výjimečný a je pouze jedním fanoukem z mnoha. Jeho příběh ovem mluví sám za sebe.
Nedokáu si představit, e bych nějaký zápas měl vynechat. To u by musela být opravdu váná situace. Nemoci i nějaké bolístky překousnu, zápasy Viktorky budu navtěvovat, dokud jen budu moci, potvrzuje Jan Kalina fakt, e v sobě nosí srdce obrovského fanouka.